Zákon silnějšího - 3.kapitola

29. listopadu 2013 v 15:00 | Allassa |  1. Zákon silnějšího
Zdravíčko, je tady nová kapitolka. Jsme v půlce toho, co mám dosud sepsané. A co nás v této kapitole čeká. Jeden obřad, nějakej ten pokus a jedna ztracená vzpomínka. A tady vám přikládám obrázek týkající se této kapitoly. Abyste si uměli představit, o čem mluvím. A ano, skutečně je to jedno z mých tetování. Ano, není jediné.




Nejdřív jsem musela vypít nějaký lektvar z poháru, který mi Frigga podala. Bylo to pěkně nechutné pití, skoro jako rum. Musím udělit zlatého bludišťáka Lokimu za to, že se u pití vůbec nijak netvářil. Za to já málem prskala na všechny strany a mlaskala, jak jsem se snažila dostat tu hnusnou chuť z jazyka.
Z břicha se mi rozlévalo teplo do celého těla a já si uvědomila, že jsem se zapomněla zeptat na jednu docela důležitou věc. Jaká byla úspěšnost toho obřadu? No, doufejme, že je to skutečně tak jednoduché, jak slibovali a já nenatáhnu kopyta hned na začátku.
"Nevím, jestli je zrovna vhodná doba se zmínit, ale nesnáším bolest, jakoukoli," promluvila jsem ke královně, když jsem se dívala, jak Lokimu Odin přejel nožem po dlani.
"Vše bude v pořádku," snažila se mě uklidnit a chytila mě za ruku. Podívala se na Thora a ten přešel ke mně a chytili mě za ramena. Oni si fakt myslí, že bych se pokusila utéct?
Odin i s nožem přešel ke mně a vzal mě za levou ruku. Obrátil ji dlaní vzhůru a rozřízl kůži. Doma to rozhodně nezkoušejte, bolí to. Z koutku oka se mi kutálely slzy, ale nutila jsem se nevydat ani hlásku. Vstala jsem a přešla k Lokimu.
"Teď se chytněte za ruce, rány se aspoň na chvíli musí spojit," řekl Odin a my to udělaly. Přes zápěstí nám potom přehodil zlatou stuhu a udělal na ní uzel, čímž nám svázat ruce k sobě. Žádné zaklínaní, prozpěvování, prostě nic. Za to já po chvilce cítila, jakoby mi přes ránu do těla proudilo něco chladného a rozlévalo se to teplem, které vyvolal ten nápoj. Než to ale stihlo dojít k hlavě, uviděla jsem, jak mě začíná obklopovat černota, a podlamují se mi nohy. Pak už bylo jenom ticho a tma.

Probudila jsem se a první co jsem uviděla, byl ustaraný výraz Pepper. V ruce držela hadřík a zřejmě ten byl příčinou mého vzbuzení. Utírala mi s ním tvář.
"New York?" zkusila jsem promluvit, ale vlastní hlas mi zněl trochu cize.
"Jo, Thor tě sem včera přenesl. Jak se cítíš?"
"Pokud nepočítám tu skupinku trpaslíků s kladivy v mé hlavě, tak… divně," řekla jsem popravdě a navlhčila si rty.
"Tony málem Thora prohodil oknem, když tě sem nesl v bezvědomí a on nevěděl, co se stalo," Pepper mi podala pohár vody a já se opatrně posadila.
"Nějaký elixír na bolení hlavy mi sebou asi nepřibalili, co?" napila jsem se a chytila se za hlavu. Ta bolest byla naprosto příšerná.
"Ne, říkal ale, že je možné, že ti bude špatně, tak jsem se vybavila," ukázala na stolek vedle postele, kde stál tucet krabiček a lahviček léků.
"On tu už zas není? A kde je Loki?" ptala jsem se, zatímco jsem do sebe kopla dvě pilulky.
"Thor odletěl za Jane. Lokiho bys měla cítit, ne?"
"Nejsem si jistá, že jsem teď schopná cítit cokoli jiného než tu hlavu."
"Je u sebe v pokoji. Zavřený od té doby co jste přišli."
"Jemu není blbě? Neomdlel?"
"No, on si zrovna nestěžuje na to, jak mu je. A byl při vědomí a došel po svých," Pepper mi doplnila vodu a já zakroutila hlavou. Okamžitě jsem toho pohybu litovala. Zalezla jsem si zpátky pod peřinu a zavřela oči. Zaobírat se bohem lží a děním světa můžu i po tom, co zaberou ty léky.

Na druhý den, jen co jsem se vzbudila, jsem hned vypadla z Avengers Tower a začala zkoumat, jak pouto mezi mnou a Lokim funguje.
"Jsem patnáct kilometrů od věže a pořád nic, Starku. Jsi si jist, že Lokimu nic není?" mluvila jsem do telefonu a nohou kopala do obrubníku vedle taxi.
"Je naprosto v pohodě. Sedí a čte si, jako normálně. Nevypadá to, že bys mu chyběla."
"Taky nepociťuji žádnou změnu, myslíš, že mám jet dál?"
"Ne, vrať se, zrovna tady přistál Thor, můžeme se ho na to zeptat. Že si ale dal na čas," postěžoval se mi Tony. Na čas si nedal, sháněli jsme ho teprve před hodinou, když se s poutem, pokud nějaké vůbec bylo, nic nedělo.
Nasedla jsem zpátky do taxíku a nechala se odvézt do věže. To jsem zvědavá, kde se stala chyba.

"Takže nakonec skončíme oba připoutaní na jednom řetězu, proč jsme to neudělali hned, že," mluvila jsem samozřejmě metaforicky, já žádného Lokiho na řemínku nechci. To už mi Fury může pořídit nového psa.
"Mluvil jsem s matkou a je možné, že kvůli tomu, že jste odlišné rasy, se svázání nepovedlo. Nikdy to nezkoušeli mezi ledovým obrem a člověkem," vysvětloval Thor.
"Super, takže mi dva dni bylo blbě úplně z ničeho, něco to způsobit muselo, ne?" mračila jsem se.
"Mohlo ti být špatně z toho, že do tebe proudila jeho magie, na kterou tvé tělo není zvyklé. Narušilo ti to organismus, který se s tím snažil vypořádat jako s nemocí," napovídal Tony a podal mi moji oblíbenou vodku s džusem. Rovno dvojitou.
"Ještě je tady ta možnost, že celé proroctví je špatně nebo ona je špatný člověk," ozval se Loki.
"Ubezpečuji tě, že zdaleka nejsem nejhorší," vrhla jsem po něm vražedným pohledem.
"Tak jsem to nemyslel, nemusí se tě to proroctví vůbec týkat."
"Fury proklepl celý svět, než našel aspoň sedmdesáti osmi procentní shodu a vedle té shody zrovna sedíš," Tony se napil ze své skleničky a ukázal na nás.
"Třeba má víc lidí vytetováno mallornský list na ruce, co ty víš," začala jsem mu mávat rukou s tetováním.
"A kolik těch listů schovává tajemství, co?" popichl mě.
"Co ty o tom víš," zavrčela jsem a napila se.
"Náhodou jsem s Furym prošel spis celým tvým životem, takže vím, že ten list tam máš z jednoho krásného důvodu…"
"Jo, dobře, vyhrál jsi, nemusíš to tady roztrubovat,"skočila jsem mu do řeči, abych ho umlčela. Ne všichni musí vědět, o co jde. Každý máme své strašáky ve skříni a já nestojím o to, aby se pouštěli na veřejnost.
"Otázkou je, co teď budeme dělat? Rozhodně se nehlásím, aby se ten obřad opakoval," dloubla jsem do Lokiho a čekala nějakou reakci.
"Než otec přijde na jiný druh součásti trestu, tak Loki zůstane ve tvé blízkosti nadále. Mám se do Asgardu vrátit za několik dní, do té doby to bude jak doposud. Pak se uvidí, jestli vás nebude chtít přesunout na Asgard, nebo tak něco," Thor se postavil a zamířil na terasu.
"Thore, jenom pro tvou informaci, za necelý měsíc jsou Vánoce a já je rozhodně nechci trávit mimo domov. Což se i tak stane, ale aspoň jsem na stejné planetě jako moje rodina," oznámila jsem mu a na ex vypila zbytek sklenice. Tony mi ji hned sebral a já přikývla, aby ji doplnil. Byla jsem ze všeho neskutečně rozmrzelá a měla nehoráznou chuť se opít a na všechno zapomenout. Což stejně Tony nedovolí, musím přece hlídat Muflona.
Thor jenom přislíbil, že s tím něco udělá a odletěl, bohové vědí kam. Beztak za Jane, kdyby letěl na Asgard, tak si zavolá Heimdalla.

Zbytek odpoledne jsem strávila v obýváku s Lokim, který si dál četl nějakou knihu z Asgardu. Já mezitím surfovala po netě a hledala nějaké dobré povídky ke čtení a sem tam na něj promluvila, když jsem objevila něco, co stálo za můj komentář. Tony byl zase zavřený ve své laboratoři a určitě pracoval na svém obleku. Jinak, krom nás, ve věži nikdo z Avengers ani ze S.H.I.E.L.D.u nebyl. Což mi přišlo docela podezřelé, protože se mi nezdálo, že by nás Fury nechal takhle volně dýchat a nesledoval nás. Pokud ovšem neměl ve věži své kamery a mikrofony a nehlídal nás z dálky. Na to by ale Jarvis snad přišel.
Vyprskla jsem smíchem, když jsem četla povídku o těhotném Lokim alá klisně. Ten jenom pozvedl obočí a zaklapl knihu, už čekal nějakou moji trefnou poznámku.
"Loki, co je pravdy na tom, že je Sleipnir tvůj syn?" optala jsem se a podívala se na něj.
"Pokud myslíš tu úplně převrácenou a zvrácenou báji o tom, jak jsem se změnil do podoby klisny a porodil ho, tak to není pravda."
"A jak to teda bylo?" opřela jsem se dozadu do pohovky a čekala vysvětlení.
"Spolu s Thorem jsme jako děti byli na jednom světě, který určitě nebudeš umět vyslovit, a tam jsem našel malé zraněné osminohé hříbě, kterému místní zabili matku. Chtěli ho zabít také, jenomže Thor jim to nedovolil. Nebudu ti vykládat, že jsem nám všem zachraňoval životy už jako dítě, jednoduše řečeno, hříbě skončilo s námi v Asgardu a já se o něj staral."
"Takže jsi mu dělal náhradní mámu, krmil ho, koupal ho, vodil ho a tak?" rozplývala jsem se.
"Dá se to tak říct, ano," bylo vidět, jak se Loki ponořil do té vzpomínky a na chvilku jsem si ho uměla představit jako dychtící dítě s malým osminohým koníkem, jak spolu utíkají po louce. Zavrtěla jsem hlavou, skutečně s ním začínám sympatizovat? Ne, že bych s ním nesympatizovala, když byl pro mě jenom postavou z filmu, ale zkuste s ním být několik dní zavření na dvaceti metrech čtverečních, hned vás takové nálady přejdou a pak skončíte v New Yorku.
Po zbytek dne už se mnou Loki nepromluvil a já mu to neměla za zlé. Ukázal mi jednu svoji stránku, kterou zřejmě nechtěl, a já mu za to byla vděčná. Skutečně si ho totiž neumím představit jako stoprocentního hajzla a záporáka. Chtěla jsem toho o něm vědět víc, hlavně všechno před tím, než se zmagořil a chtěl vše pro sebe. Moc, sílu, světy… a to skutečně ještě nevím, jak do toho všeho zapadám já.
 


Komentáře

1 Veru | Web | 29. listopadu 2013 v 15:36 | Reagovat

Že si udržíš tohle tempo přidávání, že jo? Prosím, prosím, prosíííím! :-D Máš hezké tetování, mimochodem ;-) Já bych tak ječela, kdyby mě někdo měl řezat do dlaně, divím se, že to hlavní hrdinka zvládla v relativním klidu. Ha, že by spojení nefungovalo? Ále...! :-D chybička v Matrixu? :-D Strak a prohodit THORA oknem? :-D Wow, to bych chtěla vidět na vlastní oči :-D Jůůů, představa jak se Loki honí se Sleipnirem po louce, ňuní :-) Děkuju Ti za kapitolu

2 Wolf | 30. listopadu 2013 v 10:35 | Reagovat

Lísteček na zápěstí... hmmm :3 Neříkej, že se tam někdy objeví Gandalf nebo skřetíšci... :D
To spojení je děsivě úžasný... já chci taky! :D
Chyba v Matrixu, souhlas... :D
Loki a Sleipnir... Kapitola jeho života, kterou mám prozkoumanou snad ze všech možných knih a internetových stránek. :D Tvoje vysvětlení se mi líbí ale ze všech nejvíce... :)

3 Lady Storm | 30. listopadu 2013 v 13:51 | Reagovat

Teda kdybych se já nechala řezat do ruky, pila bůh ví co, pak strávila dva dny v limbu a nakonec by někdo mi oznámil, že to bylo na nic, tak bych mu asi dala jednu do zubů. Mám agresivní povahu.
A představa Sleipnira a malého Lokiho? Boží!

4 Lady Storm | 30. listopadu 2013 v 13:53 | Reagovat

[3]: P.S. Ten obrázek v záhlaví je úžasný!
S takovým billboardem bych si ho za krále klidně zvolila. :D

5 Tamten Loki | 1. prosince 2013 v 21:54 | Reagovat

Obřad, který se nepovedl, to se mi líbí :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama