Zákon silnějšího - 10.kapitola

24. prosince 2013 v 10:16 | Allassa |  1. Zákon silnějšího
Hezký den!
Chci vám popřát veselé a pohodové Vánoce, hodně dárečků pod stromečkem, málo kostí v krku a tak dále a tak dále. Celý týden poslouchám doma i v práci vánoční písničky, cpu se cukrovím a dneska i salátem a užívám si vánoční nálady.
Pokud jste si všimli nové rubriky, She-Wolf, tak tam časem přibudne nová kapitolovka stejného názvu. Mám rozepsaný prolog... už hodně dlouho a nejsem schopná se k tomu teď vrátit, když se věnuji Zákonu silnějšího. Co ale můžu k povídce určitě prozradit, tak to, že bude kopírovat děj Avengers a čekejte milostný trojúhelník, né-li čtyřuhelník :)
Tak šťastné a veselé!

V tu chvíli se rozletěly dveře, třísky prolétly kolem mě a v nově otevřeném prostoru jsem zahlédla známou tvář a taky mi na prsa mířil šíp.
"Hawkeye," vydechla jsem úlevou. Skutečně naproti mně stál Clint Barton, který ale nevypadal vůbec potěšeně a zaměřil luk s šípem na Lokiho.
"Ani se nehni, jinak neručím za to, že si z tebe neudělám jehelníček," lučištník viditelně dobrou náladou neoplýval.
Udělala jsem krok ke Clintovi a rázem se hrot šípu nasměroval na mě.
"Clinte?" Do dveří se tlačili další agenti a začali místnost zabezpečovat.
"Kleknout a ruce za hlavu."
"Začátek té věty spíše pasuje na mě," ohradil se Loki a Clint vypustil šíp z tětivy. Zasáhl stěnu v blízkosti Lokiho hlavy.
"Řekl jsem kleknout. Příště to bude mezi oči." Loki nedobrovolně padl na kolena, "Allasso, ty taky."
"Proč já?" nechápala jsem, ale nechtěla jsem Clinta víc provokovat. Klesla jsem na zem a ruce si dala za hlavu.
"Spoutejte je," přikázal a mě klesla brada. Je? Jako i mě? Proč? Co jsem vyvedla, krom faktu, že jsem je nasměrovala sem?
"Tohle musí být nějaký omyl, ne?" vstala jsem, když mi jeden z agentů nasazoval pouta na zápěstí za zády.
"Žádný omyl. Loki, znovu jsem se kvůli vám musel dopustit velmi zoufalých činů," vešel do místnosti Fury s pistolí v ruce.
"Není všem dnům konec, Fury. Část mojí pomsty se vztahuje speciálně na vás a vaše zacházení se mnou."
"Dejte mu někdo roubík, nechci poslouchat ty jeho diktátorské řeči. A teď na druhou stranu," Fury se otočil směrem ke mně, "napojit se na zašifrovanou stránku bylo skutečně chytré. V tu dobu jsme už ale věděli Vaši přibližnou polohu."
"Jak?" zajímala jsem se.
"Objevili jsme mezi sebou agenta z TERRORu a řádně ho vyslechli. Ke konci zpíval jako ptáček."
"Můžu vědět, proč jsem spoutaná?"
"Proč jste nás nekontaktovala dřív?"
"Kdybych měla jak, tak to udělám, ale hlídali mě jako oko v hlavě," podívala jsem se na jednookého černocha, "asi blbé přirovnání."
"Tys jim udala naši polohu? Zradilas mě?" zapojil se do debaty Loki. Otočila jsem se na něj, jak mi to jen stisk agenta na rameni dovoloval.
"Jak bych jim mohla udat polohu, když sama nevím, kde jsem. Jeden večer jsem na stole našla tablet s připojením na internet a nechala S.H.I.E.L.D.u zprávu na webu. Doufala jsem, že jejich hackeři nás najdou podle IP adresy nebo tak nějak," hájila jsem se.
"Takže jsi mě zradila. Po tom všem, co jsem pro tebe udělal!" Loki začínal zvyšovat hlas.
"Co jsi pro mě udělal Loki? Nechal jsi mě unést, držel mě zavřenou v domě, bůh ví kde, bez možnosti jakéhokoli kontaktu s okolním světem a ještě mě málem zapojil do teroristické skupiny! Nediv se, že jsem hledala cestu, jak z toho ven," otočila jsem se zpátky na Furyho: "a taky chci vědět, proč jsem spoutaná? Nepatřím k žádné pošahané skupině teroristů a ani jsem neotočila stranu!"
"Oba budete převezeni společně na Helicarrier a tam se rozhodne, co s vámi," oznámil nám Fury, a pokynul agentům, aby nás vyvedli ven. Abych toho neměla náhodou za jeden den málo, Loki mě celou cestu probodával vražedným pohledem. Dneska skutečně není můj den.

Na Helicarrier jsme letěli stíhačkou, seděla jsem vedle Clinta, který mě musel připoutat k lavici, na které jsem seděla. Mlčela jsem, protože mi stejně nikdo na moje otázky neodpovídal. Myslí si snad všichni, že jsem změnila stranu jenom tím, že jsem byla v Lokiho přítomnosti? Nebo že mě ovládá? Podívala jsem se na černovlasého boha, sedícího naproti mně. Díval se na své ruce v klíně a pro jednou mě nemučil tím svým pohledem. Bylo mi to na jednu stranu líto. V jednu chvíli mi na ostrově ukázal svoji část, kam moc lidí nepouštěl a v druhé ho podrazím. Může si ale za to sám. Kdyby s tím generálem nespolupracoval, mohli jsme vymyslet útěk už dávno. Jenomže Loki je zaslepený svou pomstou a sebou samým.
"Na základně je Thor. Určitě vás bude chtít okamžitě vidět," promluvil Clint a Loki zvedl hlavu.
Čekala jsem, že řekne něco nepřátelského, ale jenom se díval a podle pohledu v očích jsem si byla jistá, že něco není v pořádku, že ještě zdaleka není všemu konec. Něco chystá a nebude to příjemné.
"Clinte, měla bych se na pozoru."
"Je spoutaný, na rukách má náramky omezující magii, na palubě je sedm agentů, ale ty se stejně bojíš," podivil se.
"Nemyslím teď. Než jste nás zajistili, ještě něco dělal v počítači."
"Naši technici a hackeři se na všechno podívají."
"Hmm," přikývla jsem a po zbytek cesty k létající základně mlčela.

Lokiho a mě rozdělili na křižovatce chodeb v Helicarrieru. Zatímco on dostal šest strážných, kteří ho odváděli pryč, já se musela spokojit s jedním. Zřejmě jsem šestkrát míň nebezpečná. Dovedli mě do laboratoře, kde mi změřili tlak, prosvítili oči a vzali krev. Seděla jsem na vyšetřovacím lůžku a houpala nohama. Nuda, nuda, nuda. Dveře se otevřely se zasyčením a dovnitř vešel Fury s Thorem v závěsu.
"Fury, Thore, to je dost, že se někdo ukáže," řekla jsem na pozdrav.
"Doktorko?" obrátil se Fury na ženskou v středních letech, která vyšla z vedlejší místnosti.
"Paní je zcela zdravá," podala mu složku s výsledky. Fury si to přečetl a vrátil jí to.
"Slečna, ještě pořád slečna," opravila jsem ji. Usmála se na mě a šla si po svých. Thor se opřel vedle mě, založil si ruce na hrudi a oba jsme sledovali Furyho.
"Je tohle pořád ještě nutné?" zvedla jsem ruce s pouty.
"Proč je Allassa spoutaná?" podivil se Thor.
"Předběžné opatření. Allasso, chci, abys mi znovu řekla vše, co se za poslední týdny událo."
"Už zase?" zasténala jsem.
"Ano. Loki s námi odmítá mluvit, a proto jsi jediná, která nám může podat celou výpověď toho, co se stalo," vysvětloval Thor. Tak jsem spustila už asi po třetí za posledních pár hodin příběh o svém velkém únosu. Thor občas přikývl nebo se na něco zeptal, zatímco Fury mlčel a bedlivě sledoval každé mé slovo. Na konci vytáhl z pláště klíčky a odemkl mi pouta. Promnula jsem si zápěstí a podívala se nejdřív na boha hromu a poté na Furyho.
"Co se bude dít teď?"
"Matka přemluvila otce, aby Loki strávil nějaký čas v Asgardském vězení. Odtud ho nikdo nedostane, tak jak se to stalo tady," řekl Thor.
"A tady už se ta situace opakovat nebude, zpřísnili jsme veškeré zabezpečovací systémy jak v S.H.I.E.L.D.u, tak u Starka ve věži. Není důvod pro to je přesouvat jinam. Chci mít Lokiho pod kontrolou tady na zemi, jak jsme se prvně domlouvali," protiřečil mu Fury.
"Mám své příkazy a míním je splnit. Dokud nevyřešíte problém s tou teroristickou skupinou, Loki a Allassa budou v Asgardu."
"Já taky?" vložila jsem se do rozhovoru.
"Samozřejmě, ještě pořád jsi jeho strážce," položil mi na rameno Thor svoji velkou dlaň, "navyše tam budeš v bezpečí před dalším únosem."
"Myslíš, že nás budou chtít znovu unést?"
"Je to pravděpodobné, ano. Loki si u nich získal určitou popularitu," poukázal Fury, "snažíme se lokalizovat toho generála, o kterém jsi nám říkala. Pokud ho dostaneme i s jeho poskoky, máme vyhráno."
"Aha," podívala jsem se na Thora, "kdy máme v plánu odejít na Asgard?"
"Jakmile přistaneme na pevné zemi, přenese nás tam Bifrost." Nezůstalo mi nic jiného, než přikývnout. Tak nějak jsem doufala, že moje povinnosti skončí a já budu moct jít domů. Což se ještě dlouhou dobu nestane. Poprosila jsem Furyho, zda bych si mohla zavolat. Donesl mi mobil a s Thorem odešel. Já vyťukala bábino číslo a v duchu si dávala do kopy všechny omluvy za to, že jsem promeškala Vánoce a neozvala se jim. Telefon zvedla na třetí zazvonění a já se nadechla.
"Ahoj bábo, to jsem já…"
 


Komentáře

1 Maggi | Web | 24. prosince 2013 v 22:20 | Reagovat

Čtyřúhelník? Tak to bude zajímavý. :D
Jinak kapitola je moc povedená, jsem zvědavá, co Loki přichystá. Všichni mi začínají být nesympatičtí, kromě "tvého já" :D Ale neodrazuje mě to od čtení příběhu, právě naopak- čekám, kdo se mi zalíbí víc a nebo kdo mě naštve :D
Taky Ti trochu opožděně přeju šťastné a veselé :)
Btw, trefný obrázek :D

2 Márč | Web | 25. prosince 2013 v 18:36 | Reagovat
3 Tamten Loki | 26. prosince 2013 v 22:41 | Reagovat

Co proti ní Fury má? "Tak jsme Lokimu vyzradili, že jste ho podfoukla, a šup spolu na cesty, určitě bude moc rád." :-D

4 Allassa | 27. prosince 2013 v 11:43 | Reagovat

[3]: Fury ji nemá rád, protože není jedna z jeho agentů, nevychoval si ji k obrazu svému, jak se říká. Navyše je to prachobyčejný civil. Jemu jde hlavně o Lokiho a na nutné ztráty kolem asi nehledí. A že by tohle ztráta nebyla, kdo by taky skousl dát pološíleného boha na starost jeho fanynce. Fanynce! ;) Prostě Fury, no.

5 Vendy | 27. prosince 2013 v 20:30 | Reagovat

Já chci další kapitolu, právě jsem si zamilovala další povídku :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama