Zákon silnějšího - 9.kapitola

20. prosince 2013 v 17:17 | Allassa |  1. Zákon silnějšího
Hezký podvečer,
dneska je tu kapitola pozdějš, nenastavila jsem automatické přidávání a až teď před chvílí jsem přišla domů a sedla za počítač. Co mě štve, tak krom svátků nemám v práci žádné volno. Někteří jsou dva týdny doma, já 3 dny. Tolik času, co jsem mohla věnovat psaní! No, děj se vůle bohů, tak tam budu teda v pondělí i pátek šaškovat. Už si sháním santovskou čepici a trénuji koledy, abych jim to tam hezky zpříjemnila, když už tam musím. Kdyby se tam aspoň dalo na někoho koukat... proč nemůže dělat Tom "Loki" Hiddleston na pekárně? :-D
A co mě ještě pekelně štve, tak to jsou dělobuchy. Můj pes z nich má třesavku a já musím uklidňovat. Jako malé dítě, skutečně. Může nahrazovat vibrátor, jak se třepe, chuděra malá.
A v pterý jsou tady Vánoce. Pokud si vzpomenu, dostanete novou kapitolku. Ovšem si musím vzpomět... znáte to, Alzheimer :)

Pokud jsem čekala, že scéna mezi mnou a Lokim v obýváku bude mít pokračování, hodně jsem se mýlila. Popřál mi dobrou noc a zavřel se do pracovny. Ve dvě ráno. Skutečně jsem od toho čekala něco víc, než jenom jeden polibek a dobrou noc. Už to vidím, jak si mě ráno nebude všímat a bude se tvářit, že se nic nestalo. Pitomý alkohol, sice bourá zábrany, ale abych byla spokojená, musela bych Lokiho držet pořád v lihu. Hrůzná představa.
Odnesla jsem skoro prázdnou flašku od vodky do kuchyně, napila se vody a odešla zpátky do obýváku. Po cestě jsem potkávala známé tváře strážných, kteří mířili na svá hlídací stanoviště. Sedla jsem si na pohovku a podívala se na tablet na stole. Moment, tablet. Na stole. Nehlídaný. Jak se ta věc ale zapíná?
Vzala jsem počítač do rukou a doufala, že má připojení na internet. S.H.I.E.L.D. má speciální krycí stránky, na které se můžu nahlásit. Podařilo se mi přístroj zapnout a přesunula jsem obraz do zvětšené formy před sebe. Našla jsem ikonu prohlížeče a zadala adresu. Vyskočila na mě šifrovaná stránka a po zadání správného kódu, který mě naučil Stark, mě to pustilo na informační obrazovku skupiny. Zadala jsem do shout boxu jméno Allassa a velkými písmeny nápis HELP ME. Uslyšela jsem na chodbě kroky, tak jsem rychle zrušila obraz před sebou a tablet natvrdo vypnula. Začala jsem být docela nervózní, pokud se TERROR umí nabourat do tajné organizace, jak to, že mě to nechalo napsat vzkaz na stránky? Je možné, aby tento dům a komunikace v něm nebyla tak hlídaná? Přesunula jsem se do svého pokoje, cestou pozdravila černocha stojícího na stráži u mých dveří a zavřela za sebou dveře. Doufejme, že tento můj malý plán vyjde. Osprchovala jsem se a zalezla si pod přikrývku. Na mysl se mi vrátila vzpomínka na Lokiho a náš polibek. Úplně jsem na to zapomněla. Usínala jsem s úsměvem a vědomím, že tohle byla ta poslední kapka k tomu, abych se do něj bezhlavě zamilovala.
Celý den se nic nedělo, ale já byla jak na trní. Seděla jsem zavřená v pokoji a každou chvilku čekala, že mi tam vpadne komando a odvleče mě. Kupodivu se nic takového dosud nestalo. Stála jsem opřená o dveře na terasu a nechala si nahřívat tělo sluníčkem, když se dveře do pokoje otevřely a já vyletěla metr do vzduchu, jak jsem se lekla. Za mnou stál Loki s pobaveným úsměvem.
"Kdybych tě neznal, tak řeknu, že máš černé svědomí."
Jak se dá lhát bohu lží tak, aby na to nepřišel?
"Cože ses utrhl od práce?" kličkovala jsem, jak se dalo.
"Doslechl jsem se, že jsi celý den tady zavřená, bez jídla a vody. Odlehčíš mě a řekneš, co se děje? Je to snad kvůli tomu včerejšku?"
Jo hochu, to kdybys věděl, tak mě asi na místě zabiješ.
"Včerejšku?"
"Ale no tak, Allasso, tak tupá zase nejsi," přešel ke mně a co krok ke mně, já krok vzad. Zastavilo mě ale zábradlí na terase.
"Ne, se včerejškem to nemá co dělat." Skoro. "Jenom jsem dneska neměla na nic náladu, takový den blbec, víš."
"Den blbec?"
"Jo," přikývla jsem. Loki se opřel o zábradlí za mnou, čímž pádem mě uvěznil mezi jeho pažemi.
"Jsi dobrá lhářka, ale ne natolik, abys mohla lhát mě. Skutečně se chceš tak ponížit?" naklonil se a poslední slova mi zašeptal do vlasů u ucha. Ošila jsem se a dívala se všude možné, jenom ne na něj.
"Loki, nemohl bys ustoupit tak o krok, dva?"
"To je ti moje blízká přítomnost tak nepříjemná? V noci sis nestěžovala, co si pamatuji." Tak on si pamatuje. To mě skutečně hřeje u srdíčka. Sesbírala jsem veškeré zbytky odvahy, které ve mně zbyly, a podívala se mu do očí. Rázem jsem zapomněla na vše, co jsem chtěla říct. V hlavě jsem měla prázdno a jenom jsem se utápěla v jeho pohledu. Přitáhl si mě k sobě a položil mou hlavu k jeho rameni. Hladil mě po vlasech a já přemýšlela, kdo ho unesl a vyměnil.
"Být jedinou dívkou mezi tolika muži tady určitě není lehké. Tolik cizích a nepřátelských tváří, musí to být pro tebe skutečně frustrující. Ale jsem tady já a snažím se ti věnovat natolik, nakolik to jde. Víš, že můžeš za mnou kdykoli přijít, že ano?" Jo, buď je úplně namol a mimo, nebo ho někdo vyměnil.
"Nezníš jako Loki, kterého znám," ozvala jsem se a objala ho kolem pasu, hlavu položenou na jeho hrudi pod ramenem. Zasmál se a krásně mu to zavibrovalo hrudníkem.
"Ty, má maličká smrtelnice, mě zdaleka neznáš. Zvykl jsem si na tvoji přítomnost, a proto ti dovoluji nahlédnout i tam, kam nikoho nepouštím. Máš v sobě určité kouzlo, takovou slepou poslušnost, řekl bych." Zvedla jsem hlavu a napřímila se. Pohoršena jsem odfrkla a ustoupila od něj.
"Nejsem tvoje služka," zavrčela jsem. Loki se znovu zasmál a přejel mi prsty od obočí po bradu.
"Ano, tuhle tvoji povahu mám rád. Hodné děvče, které se umí zlobit."
"Fakt vtipné. Víš co, myslím, že kecáš z hladu. Jdeme se najíst, na tyhle tvoje podivné hry jsem moc hladová, než abych je chápala," vymanila jsem se z jeho objetí a přešla pokojem ke dveřím, "poctím tě svou přítomností v jídelně, když jsi sem vážil tu cestu, abys mě vytáhl z letargie." Jo Loki, kdybys věděl pravý důvod toho, proč se celý den každému vyhýbám, tak hrdý a milý bys na mě nebyl. A kde k sakru trčí ten Fury, jeden by řekl, že na moji záchranu dlabe.
Po skromném jídle, nějakém masu s rýží a mrkvovým salátem, jsem zalezla k Lokimu do pracovny, kde řešil další napadení základen S.H.I.E.L.D.u v Číně a uzurpovala si gauč sama pro sebe. Natáhla jsem se a s pocitem plného žaludku po chvilce usnula jako mininko.
Ze spaní mě vytrhl výbuch a já neelegantně skončila na zemi.
"Co se to děje?" rozhlédla jsem se kolem a ze stropu na mě spadlo trochu omítky. Loki proběhl kolem mě a podíval se do chodby. Odněkud z domu jsem uslyšela střelbu.
"Zadržte je!" vykřikl na stráže u dveří a otočil se na mě.
"Vstávej, musíme zmizet," sykl na mě a vytáhl mě na nohy. Pořád jsem nevěděla, co se děje, ale přitiskla jsem se k němu, jakmile domem zatřásl nový výbuch. Loki mě jednou rukou vzal kolem ramen a prováděl mě chodbou směrem na dvůr, kde by mělo být letadlo. Letadlo tam bylo, ovšem v plamenech, to jsme viděli hned z chodby.
"Loki, veškerý odpor je marný, máme celý areál obklíčený agenty, vzdejte se!" Tak tenhle hlas jsem zaručeně poznala. Ředitel Fury si konečně našel čas mě zachránit. Loki tím ovšem ale tak nadšený jako já nebyl. Chytil mě za ruku a táhl zpátky do útrob domu.
"Loki?" zavřel nás zpátky do pracovny a vrhl se k počítači. Něco do něho zuřivě ťukal a jediné co jsem z obrazovek vyčetla, bylo to, že smazal veškerý data.
"Nečekal jsem, že nás najdou tak brzy."
"Jsi pravděpodobně nejhledanější osoba na planetě, myslíš si, že bys vydržel v anonymitě dlouho? Co chceš dělat?" otočila jsem se ke dveřím, když se někde nablízko ozvala střelba.
"To, co vždy."
"A to je?" vzhlédl ke mně od počítače a usmál se tím svým šíleným úsměvem.
"Přežít."
 


Komentáře

1 Márč | Web | 20. prosince 2013 v 18:40 | Reagovat

3. kolo soutěže je tady :) http://antidote.blog.cz/1312/competititon-best-human-ever-3-kolo
Nový komentář

2 Kitikara | 20. prosince 2013 v 22:38 | Reagovat

Tohle se mi líbí, fakt se mi to líbí, tady se budu držet, kvalitní fanfikce jsou vzácné zboží. Další plusové body za postupné zbližování a dostatečnou akčnost hrdinky.

3 Maggi | Web | 21. prosince 2013 v 14:49 | Reagovat

Nadšený *jekot, jekot, jekot, jekot* Ty změny nálad mě vážně dostávaj :D Fury se obtěžoval? :D
A teda to málo volna ti nezávidím.. Se psama jsme na tom stejně :D

4 Allassa | 21. prosince 2013 v 17:07 | Reagovat

[2]: Děkuji, jsem rádam, že se ti tady líbí. Snažím se psát stylem na kvalitu a né kvantitu, ale stejně se mi půlka zápletek nelíbí, myslím, že by mohly být lepší.

[3]: Jo, Fury je téma na věčnost :) Nedostatek volna mě štve, ale neudělám s tím nic. A psa mám zase pod židlí, zrovna to venku bouchlo :(

5 Tamten Loki | 22. prosince 2013 v 14:34 | Reagovat

Juchů, jen houšť a větší kapky! :-D

6 Veru | Web | 23. prosince 2013 v 17:18 | Reagovat

Tak tomu říkám dárek! :D Fury je takovej princ v blyštivý zbroji :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama