Zákon silnějšího - 19.kapitola

14. února 2014 v 19:53 | Allassa |  1. Zákon silnějšího
Dobrý večer,
bohužel jsem to dříve nestihla, proto je nová kapitola venku až teď. Domů jsem z práce přišla ve 4 hodiny odpoledne a vážně si nevzpomínám, zda jsem tak pozdě někdy v pátek z práce přišla. Bohužel to tak teď asi budu mít každý druhý týden. A to jsem čekala až skončí jeden poslední člověk a ještě pomáhala s úklidem. Děs běs. Chvílemi skutečně přemýšlím, jestli mi to za ty nervy stojí. Ale nájem z něčeho platit musím.
Nic, já si jdu lehnout, vy si přečtěte kapitolu. Už chybí jenom jedna a jsme na suchu, dokud něco nenapíšu. Klasicky jsem na psaní nesáhla od mé návštěvy Bratislavy skoro dva týdny dozadu. Budu se muset polepšit.






"Řekla bych, že mě těší, ale… ne. Co děláte u Lokiho v mysli?"
"Nechávám ho prožívat všechny možné hrůzy života, jeho strachy a slabosti."
"Všimla jsem si. Potkala jsem jeho mladší já," obezřetně jsem se zastavila před stupněm s trůnem a příšerou přede mnou.
"Ano, vysvobodila jsi jednu jeho část. Tím jsi na sebe ale upozornila a já zjistil, že tady nejsme s Lokim úplně sami. Řekni mi, jak si myslíš, že ho vůbec najdeš?"
"Upřímně? Doufala jsem v náhodu, nebo to, že on najde jako první mě," pokrčila jsem rameny. Thanos se zasmál a nebyl to hezký smích. Lezl mi z něj mráz po zádech.
"Až se divím, že jsi došla tak daleko. Náhoda a štěstí, to tady nehledej. Jenom strach a utrpení, smrtelnice, nic jiného ti ani nemůžu nabídnout."
"Co takhle Lokiho? To by byl dobrý začátek."
"Nejsi tak naivní, že věříš, že ti ho jenom tak vydám."
"Ale vydáš?"
"Ne. Loki musí zaplatit za svou zradu."
"Jakou zradu? To, že ho zastavili v plnění tvého úkolu, není zrada. Že tys ho celou dobu ovládal, jeho skryté touhy a přání, našeptávači?"
Thanos se znovu zasmál a ukázal na mě rukou.
"Nejsi hloupá, malá smrtelnice, skutečně ne. Proto ti dám možnost ho najít. Hledej, hledej v temnotě jeho duše a doufej, že tě ještě pozná. Takhle strávíte věčnost spolu, když si to tak přeješ," Thanos bouchl kopím, které držel, do země a svět kolem mě zmizel a já se ocitla na kraji kráteru ve vesmíru. Sama. Už zase.
"Hledej, hledej svého milého. Loki mi poskytnul hodně zábavy a nyní s tvou pomocí jí bude ještě víc." A pak bylo ticho.


"No to si snad ze mě dělá Thanos prdel, jak mám Lokiho najít?" zuřila jsem po několikahodinovém nebo denním hledání. Jak čas plynul, to vážně nevím, únavu jsem nějak moc necítila, to samé potřeba hladu, žízně nebo vyměšování. Aspoň nějaké plus ta Lokiho mysl měla. Pokud jsem pořád ještě v jeho mysli, chvílemi jsem si pohrávala s myšlenkou, že nás Thanos přenesl k němu. To ale doufám ne. Tak jsem si vesele chodila po neútěšné půdě s hvězdičkami nad hlavou a hledala Lokiho pod kameny, za kameny, nad kameny, v kráterech, ale on ejhle, nikde. Žádné překvapení.
"Kdybych byla Thanos, kam bych schovala vězně?" dumala jsem a očima těkala kolem sebe, pusu našpulenou. No kam? Někam. Ale kam?
"ÁÁÁ, proč já!" vykřikla jsem a zamračila se na tetování na ruce, "za to můžeš ty!" V hledání viníků jsem skutečně vynikající. Moment, začal se mi zapalovat mozek, Thanos Lokiho ukryl někde, kde by ho nikdo nehledal. Jenomže Thanos chce, abych ho našla. Nějakým tím svým zvráceným způsobem z toho chce vytěžit maximum pro jeho uspokojení a naši bezradnost. Takže Loki bude někde nablízku, někde mně na očích. Rozhlédla jsem se kolem a nakonec nad sebe. Tyčil se tam nějaký útes, nebo hora, nebo já nevím co. No jasně, ten prevít. Nikde jinde takový monument nebyl. Teď ještě najít cestu, která mě tam navrch zavede.

Nebylo to zas tak těžké, jenom to chvíli trvalo. Přece jen to byla výška a né, nehrála jsem si na horolezce. Vedla tam skrytá cestička, kterou jsem hledala asi hodinu, né-li dvě.
"Vidím, že nejsi tak hloupá, za jakou tě mám. A co budeš dělat teď, smrtelnice?" Thanos tam stál rozkročený jako pán bůh. Před ním klečel Loki, hlavu skloněnou, ruce podél těla. Vypadal docela sešle, vlasy kolem obličeje, do tváře jsem mu neviděla. Nevím, jestli jsem tomu nebyla ráda. Přece jen, oblečení měl dotrhané a na sobě zaschlou krev. Že bude při smyslech, v to jsem jenom doufala.
"No, bojovat neumím, uprosit tě nepůjde, ale vidím, že jsi ochotný vyjednávat, jinak bys mi ho nikdy neukázal. Co chceš, Thanosi?"
"Chci, aby viděl, jak trpíš. A chci vidět, jak trpí on," natáhl ke mně ruku a já se ocitla těsně před ním. Jeho dech skutečně zaváněl zkaženým masem. Neviditelná síla mi podrazila nohy a já skončila naproti Lokimu na kolenou.
"Uvidíme, jak moc mu na tobě záleží, malá smrtelnice," uchechtl se Thanos a položil mi ruku na hlavu. Tím skončila veškerá legrace a já si mohla vykřičet plíce bolestí.

Svět kolem mě se změnil, stála jsem u sebe v bytě a hleděla na roztrhaná těla svých zvířat. Rozběhla jsem se ven, k bábě s dědou. Našla jsem je v podobném stavu jako Miyu a Nelu s Vikym u mě doma. Řvala jsem, rvala si vlasy, chtěla taky zemřít. Thanos si nebral na to, co mi promítal, rukavičky.
Vše, co jsem milovala, všechny, co jsem milovala, prostě zničil. Několikrát jsem se dívala na Lokiho smrt, pokaždé to začalo krásně a skončilo hrůzně. Pár krát jsem se doslovně vykoupala v jeho krvi. Loki byl pokaždé ve své pravé podobě, byl modrý a jeho oči byli rudé jako krev.
"Ještě pořád bys ho chtěla zachránit, malá smrtelnice? Můžu tě tohoto trápení zbavit," lákal mě Thanos, když jsem se objevila znovu na planině s titánem.
Chvíli trvalo, než jsem zjistila, jak správně mluvit.
"Chci Lokiho zpátky," až jsem se divila, jak pevný hlas ze mě vyšel. Thanos mi neukázal nic nového. Se smrtí, kterou kolem mě vytvořil, jsem se smířila. Všechno jednou skončí, proč se tím teď trápit. Až to přijde, tak to přijde.
"Je zajímavé, že on sám s tebou zpátky nechce. Že, Loki?" Chytil za vlasy boha lží a zvrátil mu hlavu dozadu, aby se na mně díval, "Jen jí to řekni sám."
"Vím, že mu na mě nezáleží," vyhrkla jsem dřív, než promluvil Loki. Pokud by vůbec promluvil.
"Skutečně? A pořád jej chceš na svojí straně. Vy smrtelníci jste skutečně zvláštní rasa."
"Moje mučení ti nic nepřinese," odpověděla jsem mu. Pustil Lokiho a ukázal na mě.
"Máš pravdu. Co ale s tebou? Krátíš mi čas, který potřebuje Loki k uzdravení, než ho znovu a znovu budu trýznit. Nedostanete se odsud ani jeden."
To skutečně nebylo to, co jsem chtěla slyšet. Ještě přislíbil, že v mučení bude pokračovat a zmizel. Osaměli jsme tam, sami na nějaké plošině někde ve vesmíru.
"Měla jsi zmizet, dokud to ještě šlo, Allasso," to promluvil Loki. Zbožňuji, když říká mé jméno.
"Já vím," zahleděla jsem se do těch rubínových očí a pousmála se, "já vím, ale nemohla jsem tě tady nechat."
"Tvoje láska ke mně nic neznamená! Jsem bůh!"
"Tvá božská podstata ti tady moc nepomohla," uraženě jsem si odfrkla. Loki se vrávoravě postavil, tak jsem ho kopírovala a vstala také.
"Thanos tě zničí."
"Musí mít slabinu, která by se dala využít. Něco, co by ho vyhnalo z tvé mysli. Loki, není skutečně nic, co by se proti němu dalo použít? Jsme u tebe, tohle je tvé království, ty jsi tu doma. Ne on."
"Když se nad tím zamyslím, máš pravdu, ano," zamyšleně se na mě zadíval, "kdyby se našlo něco natolik, abych ho vytlačil a vztyčil bariéry. Vím o kletbě, která by ho mohla úplně zničit, udělat z něho nemyslící loutku neschopnou života. Ale budu potřebovat pomoc."
Usmála jsem se na něj a doufám, že to nevypadalo tak unaveně, jak jsem se v tu chvíli cítila.
"Co budu muset udělat?"
 


Komentáře

1 Fenris Myt | Web | 14. února 2014 v 21:03 | Reagovat

Wow... to je skvělé... :) Tedy víc než jen to. Jsem zvědavá, jak to bude pokračovat. Doufám, že Loki změní názor a bude schopný za ní klidně i položit život. Řekni, že to skončí dobře... ne. Počkej. Nechceš hodit další díl? Prosiim :D

2 Chane | Web | 14. února 2014 v 21:53 | Reagovat

Jsem nadšená z nové kapitola je užasná. Chudák Allassa nechtěla bych být na jejím místě ale líbí se mi jak jí popisuješ odvážnou nemohu se dočkat pokračování.

3 Armetis | Web | 15. února 2014 v 14:13 | Reagovat

Skvele nemozem sa dočkat pokračovania dúfam že pribudne rýchlo :-)

4 Maggi | Web | 15. února 2014 v 21:44 | Reagovat

Jupijej! Allasso, do toho! :D Nakopej Thanosovi pr*el! :D

5 Lucy | E-mail | Web | 16. února 2014 v 15:20 | Reagovat

Jako obvykle... prostě dokonalost a nemůžu si pomoct, prostě miluju Lokiho neschopnost (nebo schopnost, kdo ví) citů. Určitě se těším na další kapitolu, myslím, že to bude zajímavé...

6 Veri | E-mail | Web | 16. února 2014 v 22:45 | Reagovat

Ty jo, skvělý... Těším se na další pokračování :-D

7 Mrs. Writer | E-mail | Web | 17. února 2014 v 14:37 | Reagovat

Těším se na pokračování :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama