Zákon silnějšího - epilog

28. února 2014 v 19:24 | Allassa |  1. Zákon silnějšího
Dneska bez zbytečných keců.


Uběhl týden a já seděla v obýváku, popíjejíc vodku s džusem. Naproti mně seděl Tony v obleku Iron Mana. Zrovna přiletěl z nějaké záchranné mise. Loki seděl vedle mě a držel mě za ruku. Za posledních sedm dní jsme jeden bez druhého neudělali krok. To, co se stalo s Thanosem nás stmelilo a já nás mohla hrdě brát jako pár. Není to tak dávno, co jsem chlapa ve vztahu se mnou nechtěla ani vidět. Teď jsem měla Lokiho a nemínila ho opustit.
"Posloucháš mě vůbec? Před hodinou jsem zachránil prezidenta spojených států!"
"Jo, dobrý výkon, Tony," zamumlala jsem.
"Je ti něco?" zeptal se mě Loki a já se na něj usmála.
"Jenom jsem se zamyslela, to nic."
"Pane, máte na lince ředitele Furyho ze S.H.I.E.L.D.u," přerušil nás Jarvis.
"Přepoj ho, určitě mi chce pogratulovat," vypnul hruď Tony. Protočila jsem očima.
"Starku, máte tam Allassu?" ozval se z reproduktorů Furyho hlas.
"Jsem tady," odpověděla jsem. Co mi Fury může chtít?
"Je načase, abyste se vrátila domů." Překvapeně jsem se podívala z Tonyho na Lokiho. Můžu domů?
"Co bude s Lokim?"
"Byla jste zbavena povinnosti ho hlídat. Za dva dny odlétáte do Evropy."
"No to si ze mě snad děláte prde…" na puse mi přistála Lokiho dlaň, kterou mě dokonale umlčel.
"Rozumíme. Pokud nemáte nic jiného, končím. Jarvisi, utni to," promluvil Tony. Loki sundal ruku z mého obličeje a já se na něj pohoršena podívala.
"Je ti jasné, že bez tebe nikam nejdu?"
"Já tě taky nikam beze mě nepustím."

Stála jsem v předsíni svého bytu s kufrem v ruce a drbala kočku za krkem. Nelu jsem si už dřív vyzvedla u bábi s dědou, ta hned po otevření dveří utíkala do svého pelíšku. Nic se tady nezměnilo, vše zůstalo tak, jak jsem to před několika měsíci opustila. Kolem boků se mi protáhly dvě ruce a na záda se mi nalepil Loki.
"Jsi doma," zašeptal mi do ucha a políbil místečko mezi krkem a ramenem.
"Jsme doma," opravila jsem ho a pohladila ho po tváři. Přitiskl si tvář k mojí a tak jsme spolu stáli několik minut.
Byli jsme doma. A co na tom bylo nejlepší? Byli jsme spolu.
"Je tady jedna věc, na kterou jsem se tě chtěl zeptat."
"Povídej."
"Jak se vlastně jmenuješ? Allassa tvé pravé jméno není, aspoň co jsem pochopil od S.H.I.E.L.D.u."
Udělala jsem krok dopředu a vymanila se z jeho objetí. Otočila jsem se k němu a položila kufr.
"On ti to Fury neřekl?" zeptala jsem se překvapeně.
Zavrtěl hlavou.
"Petra. Mé skutečné jméno je Petra."
 


Komentáře

1 Fenris Myt | Web | 28. února 2014 v 21:05 | Reagovat

Hezký konec, i když takoý otevřený :D zaseee! Proč to všichni děláte?! :D

2 Lucy | E-mail | Web | 28. února 2014 v 22:09 | Reagovat

Awww... to bylo tak cute:3
Rozhodně se těším na to pokračování, myslím, že to bude zajímavé:)

3 Armetis | Web | 28. února 2014 v 23:17 | Reagovat

Pekne to zakoncenie svele o com budes pisat dalej?? Strasne sa tesim :-)

4 Chane | Web | 1. března 2014 v 14:34 | Reagovat

Tak to byl excelentní konec a nemohu se dočkat toho pokračování zajímá mě s čím příjdeš.

5 The Escapist | Web | 3. března 2014 v 20:16 | Reagovat

Krásné to bylo opravdu, celé mě to moc bavilo :-) Škoda, že už je konec :-D

6 Veru | Web | 22. března 2014 v 22:09 | Reagovat

Oooooh néééé, já to čtu až teď!!! :(
Super povídka, já nemám slov! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama