Hranice možností - 4.kapitola

11. dubna 2014 v 19:42 | Allassa |  2. Hranice možností
Hezký pátek všem!
Doufám, že jste měli lepší týden než já. Nebýt tahle kapitola napsána od víkendu, tak tady vůbec není.
Dneska jsem to v práci měla stylem z postele do práce, z práce do postele. Přišla jsem domů asi před hodinou.
Jo a na She-wolf jsem pořád ještě nešáhla. Třeba budu mít zítra náladu a něco splodím. V neděli jdu zase do práce, tak to nepřipadá v úvahu, že bych něco napsala.
V dnešní kapitole se dozvíme, jak dopadlo vyjednávání a Allassa se dostane do nesnází... jako obvykle.

Jednání, pokud se to tak dalo nazvat, trvalo už asi půl hodiny a já se docela solidně nudila. Seděla jsem na zemi mezi dvěma strážnými a pozorovat scenérii Asgardu mě přestalo bavit před deseti minutami. Namísto toho jsem sledovala záda Thora a Lokiho, kteří si pořád nesedli, i když jim to Frey asi dvakrát nabídl. Občas ke mně zalétl jeho pohled a vůbec se mi to nelíbilo. Ten chlap byl zoufale nevypočitatelný a měla jsem nepříjemný pocit, který se mnou sdílel i Loki, že je něco špatně.


"Allasso, Allasso," to, že mě Thor volá jménem, jsem si uvědomila až po chvíli. Zvedla jsem hlavu a zadívala se na boha hromu stojícího nade mnou. Ruku měl napřaženou, aby mi pomohl vstát. Chytila jsem se ho a vyhoupla se na nohy. Loki zrovna odcházel od stolu směrem k nám.
"Jak to šlo?" zeptala jsem se, když přišel.
"Nijak dobře. Chceme nazpátek Höniho, ale ten si mezi Vany našel ženu a na Asgard se nechce vrátit. Tím pádem my jim nedáme jejich otce a další boje jsou na spadnutí," objasňoval mi Thor.
"Přece nebudete upřednostňovat říši před štěstím jednotlivce, že" zarozumovala jsem si a sarkasmus ze mě jenom sršel.
"Pokud to má zachránit miliony životů? Všeotec udělá vše, co je pro Asgard nejlepší. Nezajímá ho, zda se Höni oženil nebo ne. Buď půjde nazpět, nebo bude válka," přisadil si Loki.
"No a pak je tady ta druhá věc," pokračoval Thor.
"Jaká?"
"Na stvrzení míru si jeden z nás má vzít Freyovu sestru za manželku."
"Cože?" vyjekla jsem, "jako ty nebo Loki?"
"Já říkal, že jí to nemáme říkat," syknul na Thora Loki, ale to už měl zapíchnutý můj ukazovák v brnění.
"Jak nemáme říkat!? Tobě hrozí svatba s někým cizím a své nynější družce to nemůžeš říct? Předpokládám, že zase tady bude ten precedens štěstí říše nad štěstí jednotlivce, že?"
"Probereme to v paláci. Nelíbí se mi, že nás nechal jít jenom tak," vzal mě za loket můj milý a mířil ke koním.
"Je to mírové vyjednávání, je jasné, že ti musí zabezpečit bezpečný odchod. A neměň téma!"
"Bratře, Allasso, myslím, že bude vhodné, abyste si pospíšili."
"Proč Thore?" otočila jsem se na blonďáka za sebou a polkla, "Loki, myslím, že budeme muset utíkat." Za námi se totiž vynořili ozbrojenci z armády Vanů a blížili se.
"Pochodují na Asgard!"
"To je ale porušení mírového čehosi, ne? Tak rychlý útok po vyjednávání!"
"Frey je liška mazaná, vždy byl. A smysl pro čest a férovou hru mu vždy chyběl," Loki mě vysadil do sedla a rychle vyskočil za mě. Vzal otěže do rukou a než jsem se nadála, letěli jsme jako vítr směrem k městu. S nepřátelskou armádou v patách to byla hra o čas.


Do paláce jsme to stihli dřív, než armáda Vanů k městu. Všude kolem pobíhali vojáci a chystali se k první obranné linii. Když jsem ji sledovala z balkónu, nemohla jsem se nemračit. Bylo jich tolik oproti Asgarďanům. Nad jejich vojskem se vznášela plavidla, stejně tak jako na naší straně, ale jejich byla jaksi… větší. A bylo jich víc. Kolik jich asi tak musí být, když bojují válku na dvou světech? Ne, nebudu na to myslet. Otočila jsem se do místnosti a tiše sledovala rozhovor královny s Lokim. Ten ke mně občas zalétl pohledem, ale myslí byl někde jinde. Vzít si nějakou ženštinu kvůli míru… Thora to nečeká, je nástupce trůnu a ten určitě nebude mít královnu z vojenského tažení. Takže to zůstává na Lokim. Mým Lokim. Když chci, jsem velmi teritoriální a teď je zrovna situace, kdy si musím pořád občůrávat mezníky území a vrčet na vetřelce. Pokud je Freyova sestra aspoň z půlky podobná svému bratrovi, tak jsem v prd… v šípku. Jak sám Frey řekl, jsem obyčejná smrtelnice. Co můžu Lokimu nabídnout krom své nehynoucí lásky? No dobře, nebudu nad tím dál přemýšlet, jinak bych si musela vytrhat všechny vlasy a zoufale kvílet.


Tony, jak jinak než v obleku, přišel se Stevem dveřmi. Čekala jsem, že sem přiletí balkonem. Neptejte se mě proč. Prostě tak.
"Vypadá to bledě. Thor šel k první linii, ale dávám jim hodinu. Pak se dostanou do města a první co obsadí, bude palác."
"Měli bychom evakuovat královskou rodinu," přešla jsem dovnitř a vyhýbala se pohledu na Lokiho. Ještě pořád jsem byla naštvaná a nejistá.
"Odin už v paláci není. Jsme tady jedni z posledních."
"Tak balíme saky paky a mizíme."
"Allassa a Stark mají pravdu, musíš do bezpečí," pokud Lokimu někdy na někom z rodiny záleželo, byla to Frigga, "já půjdu za Thorem a pokusím se je zdržet."
Hluk zvenku mě donutil se otočit a podívat se, co se děje. Myslím, že jsem zbledla hned o několik odstínů.
"Tony, neříkal jsi hodinu?"
"Říkal."
"V tom případě čas letí neskutečně rychle. Podívej se sám," ukázala jsem prstem za sebe. Tony mě obešel, vyhlédl, málem dostal ránu jakousi pulzní zbraní, nehezky zaklel a schoval se dovnitř.
"Musíme pryč. A to rychle."
Nezbývalo mi, než souhlasit.


Nevím, jak se mi to povedlo, ale v tom humbuku, který nastal, když začali Vanové obléhat palác, jsem se ztratila z dohledu všech. Klasika, to se může stát vždy jenom mně. Kolem běhaly stráže a slyšela jsem zvuky prvních šarvátek na chodbách. Pokud mě někdo zastihne takhle nepřipravenou, je se mnou amen. Sice na sobě brnění mám, ale zapomněli mě vyzbrojit. Loki se mnou sice občas trénoval boj beze zbraně, ale že bych se uměla bránit, to ne. Nezůstává mi nic jiného, než se někde zašít a přečkat to. No a taky se modlit, že vyhraje Asgard a palác nepadne do rukou Freyovým jednotkám.
Šla jsem chodbou a hledala místo, kam se schovat. Srdce mi bušilo v hrudi, očima jsem těkala ze strany na stranu a než jsem se nadála, ocitla jsem se v trůnním sále. Přešla jsem do jeho středu a kochala se výhledem. Palác byl krásný, pokud ho Vanové zničí, bude to škoda. Ani nevím, jak dlouho jsem tam stála, když mě ze zasnění, které nebylo zrovna na místě, vytrhlo řinčení zbroje.
"Ale to se podívejme, kdo se tady schovává jako myška v díře," ozval se za mnou melodický mužský hlas, "jak to jen bylo, Alira? Ne, Allassa, že?"
"Freyi," otočila jsem se a zjistila, že nás dělí jenom pár metrů. Frey měl sebou dokonce meč a ne pistoli, jak jeho bojovníci. Krev na něm mě donutila se podívat do tváře muže, který přešel několik kroků ke mně. Byla jsem jako zhypnotizovaná a i když jsem věděla, že mám utéct, nohy mě neposlechly.
"Copak ty tady, sama samotinká smrtelná žena? Nechal tě tady Loki jako obětního beránka?" Co všichni mají s tou mojí smrtelností, že mi to musí pokaždé předhazovat?
"Po pravdě řečeno, ztratila jsem se."
"Tak to je jenom dobře, že jsem tě našel. My dva si spolu užijeme spoustu zábavy," jeho úsměv a zablýsknutí v očích se mi nelíbilo.
"Myslím, že to se Lokimu nebude líbit."
"A ty ho tady někde snad vidíš?" zasmál se a vzal mě hrubě za paži. Cukla jsem ramenem, ale držel pevně a přitáhl si mě k sobě, "právě ses stala mým rukojmím, děvče."
"A do prdele."
 


Komentáře

1 Chane | Web | 11. dubna 2014 v 20:49 | Reagovat

Akce, napětí a ten konec chudák Allassa. Kapitola skvělá a lituji tvého času. :)

2 Electra | Web | 12. dubna 2014 v 10:05 | Reagovat

Wow! Viem, že tam bola hrozná situácia a Loki mal kopu vecí na starosti, ALE TO SI NEMOHOL DAŤ POZOR NA PRIATEĽKU!??!?!? Som neskutočne zvedavá čo bude ďalej.

3 Krystý | Web | 13. dubna 2014 v 20:46 | Reagovat

Úžasné! Nemohl si Loki Allassu pohlídat? I přestu šílenou situaci co tam zavládla?

4 The Escapist | Web | 15. dubna 2014 v 20:10 | Reagovat

Konec opět grandiózní, Loki by si měl Allasu daleko víc hlídat, ta holka nějak moc přitahuje problémy :-D

5 Veri | E-mail | Web | 17. dubna 2014 v 17:27 | Reagovat

Pěkná kapitola, ale ten konec...brrr, chudák! :-D
Doufám, že se ti to s časem vylepší...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama