Hranice možností - 7.kapitola

2. května 2014 v 9:00 | Allassa |  2. Hranice možností
Dobrý den,
včera jsem z Neliny sundala první letošní klíště. Nepomohl ani obojek na klíšťata. Bohužel, stává se. Minulý rok jsem jí kapala pipetu za krk a byli jsme bez klíšťat. A taky potřebuje zoufale ostříhat.
Jaký jste měli týden? Já se byla ve středu kulturně vzdělat v divadle na Akademii jedné z místních základních škol k výročí 130. let založení. Bylo to moc hezké. A já byla ráda, že nemusím trčet v práci. Za to jsem tam strašila ve čtvrtek. Jo, oslavila jsem Svátek práce prací.
Dneska je taková kecací kapitola. Dějem se moc nepohne... nebojte, v další kapitole to zase trošku poposunu.
Komenty potěší. Jo a vlezla jsem do spolupráce s Alice Decëmbri, takže se těště (já se taky těším) na promo obrázky k příběhu.
Hezký zbytek týdne a krásný víkend vám přeji.

Stůl, za kterým jsem seděla, se prohýbal pod váhou jídla. Jakoby tam namísto nás dvou mělo hodovat alespoň dvacet lidí. Nabrala jsem si nějakou zeleninu a dokonce ochutnala několik kousků masa, hned po tom, co mě Frey ubezpečil, že je to jedlé a není to Gullinbursti.
"Takže k tomu, co jsem chtěl s tebou probrat," začal Frey a já zvedla pohled od talíře, "každou chvíli čekáme na vyslance z Asgardu. Je to několik dní a už by mělo být rozhodnuto."
"Se ještě načekáš, teprve šli za Odinem. Bohové vědí, co ty tři dny řešili," mávla jsem vidličkou.
"Jak to víš?"
"Já, no…" začala jsem se vykrucovat, ale Freyův pronikavý pohled mi řekl, že není dobrý nápad lhát, "Loki mě kontaktoval pomocí magie, když jsem spala."
Frey práskl rukou do stolu, až naskočil talíř na jeho straně a já na druhé.
"Já věděl, že to nebude jenom tak. Varoval jsem Freyu, že s mistrem magie na Asgardské straně to nebude jednoduché," mávnutím ruky přivolal stráž stojící za ním a muž odešel.
"Řekla bych, že se omlouvám, ale ne."
"Co všechno ti Loki navykládal?"
"Proč bych ti to měla říkat," zakroužila jsem vidličkou v jeho směru, nabrala kus salátu a snědla ho.
"Protože já jsem ten, kdo tě může nechat zavřít do žaláře i když bych měl proti sobě poštvat vlastní sestru."
"Neříkal mi nic, nic důležitého," protočila jsem očima.
"Vycítím lež."
"Však taky nelžu."
Zbytek jídla jsme mlčeli.


Z jídelny jsme se přesunuli zpátky do Freyovi části paláce, konkrétně k němu do studovny či kanceláře nebo co to vlastně bylo. Prostě jedna velká místnosti se stolem, policemi, křesly a pohovkami.
"Víš, ono to tak nevypadá, ale skutečně si cením toho, jak se mnou zacházíte," prolomila jsem ticho mezi námi, zatímco on posunoval figurky na mapě.
"Nebýt Freyi, zavřu tě dole. Sestra má pro tebe nepochopitelnou slabost, zřejmě."
"Ale no tak, to jsem tak špatná společnice?" sedla jsem si do křesla a překřížila ruce i nohy.
"Moc mluvíš."
"Ani bych neřekla."
"Jsi zajatec, ne host. Freya by si to měla uvědomit."
"Jsem tvoje možná budoucí žena." Frey vzhlédl od mapy a změřil si mě pohledem.
"Nikdy si nevezmu smrtelnici."
"Taky jsi smrtelný, jenom žiješ déle než já. To slovo mi začíná lézt na nervy," povzdychla jsem si, "to samé říkal i Loki."
"Že si tě nevezme?"
"Ne, že si nevezmeš smrtelnici."
"Aspoň na něčem se s ním shodneme."
"Jo, za chvilku budete spolu obědvat, chodit na lovy a budete nejlepší kamarádi."
"Už zase moc mluvíš."
"Pardon."


Pokud jsem doufala, že ke mně v dalším snu Loki přijde, přepočítala jsem se. Namísto toho bez zaklepání vešla Freya. V bojovém brnění a se zaschlou krví ve vlasech vůbec nevypadala jako mírumilovná bohyně plodnosti, kterou měla být. Spíše bohyně války.
"Slyšela jsem, že tady s Lokim tropíte magické lumpárny."
"Jenom malinko," bránila jsem se.
"Proto jsem tady," odněkud vytáhla černou stužku a hodila ji po mně. Nestihla jsem uhnout, stužka mi dopadla kolem krku a omotala se.
"Co to…"
"To je taková pojistka, odpuzuje veškerou magii. Nepotřebuji, aby Asgarďané věděli o všem, co se tady děje. Jo a nesundáš to."
"A já myslela, že jsme přítelkyně," spojila jsem ruce na srdci a zahrála ublíženou.
"Víš, Allasso, já to s tebou myslím vážně. Všechno. Chci, abys tady byla, chvíli žila. Není to tady tak špatné."
"To jsem nikdy neřekla. Vanaheim je krásný svět, stejně jako Asgard nebo můj Midgard. Skutečně je. Jenomže já patřím k Lokimu. Ne sem," posadila jsem se na postel a ona se opřela zadkem o stůl naproti mně.
"Víš, nejdřív jsem tu svatbu s Freyem myslela jako vtip. Jenomže ty mě čím dál tím víc ubezpečuješ, že by to bylo pro něj to nejlepší. Jsi rozumná žena, Allasso. Potřebuje někoho, jako jsi ty."
"To nemůžeš vědět, neznáš mě. Už teď mu lezu na nervy," hájila jsem se a snažila se z toho vybruslit, "a vůbec, jsem Lokiho družka."
"Nejsem slepá, můj bratr se ti líbí," mávla rukou Freya.
"Líbit se mi může, ale… Loki. Prostě Loki. Můj Loki."
"Loki sem, Loki tam. Stejně to vypadá, že se s ním tak brzy neshledáš. Frey není špatný muž, Allasso, měla bys mu dát šanci."
"Ty jsi mě zřejmě vůbec neposlouchala, co?" povzdychla jsem si, dneska už nevím po kolikáté. Proč jsou tito sourozenci tak složití? Zlatý můj bratr, skutečně.
"Poslouchala. Ale mám oči a vidím."
"Frey se mi líbí a komu by se taky nelíbil, to přiznám. Ale nevezmu si ho. To je moje poslední slovo."
"Já si taky nechci vzít Lokiho a musím. Život není o tom, co chceme."
"Tak proč vedeš tuhle nesmyslnou válku?"
"Chci zpět, co mi patří. A chci po tisíci letech vidět svého otce."
"Ale Freyo," teď jsem ji parodovala, "život přece není o tom, co chceme."
"Víš, tvé situace je mi líto, Allasso. Měla ses držet Lokiho, tam v paláci," s tím se postavila a odešla.
"Jo, já vím," řekla jsem do ticha pokoje a buchla sebou na postel, "já to sakra velmi dobře vím!"


Nespala jsem, když se znovu otevřely dveře a nyní v nich stál strážný, namísto někoho z dvojčat. Zvedla jsem hlavu a prohlédla si ho.
"Děje se něco?"
"Přišlo poselství z Asgardu. Pán Frey mě poslal, abych vás přivedl."
"Už bylo sakra na čase," vstala jsem a uhladila si šaty, "vzhůru do boje."
Strážný mě vedl chodbami paláce až do jejich trůnního sálu. Byl prostší než na Asgardu a měl tři křesla nebo trůny, chcete-li. Uprostřed nikdo neseděl a v postranních seděl Frey po pravé a Freya po levé straně. Já se vynořila za cestovateli z Asgardu, ale Lokiho záda se zeleným pláštěm poznám všude.
"A tady ji máte, živou a zdravou," ukázala na mě Freya s úsměvem, který se mi ani za mák nelíbil, "budoucí princeznu Vanaheimu."
Stačil mi jediný pohled do tváře Thora a věděla jsem, že jakékoliv vyjednávání je ztraceno. Prohrála jsem a to zřejmě na plné čáře.
 


Komentáře

1 Chane | Web | 2. května 2014 v 10:10 | Reagovat

Moc pěkná kapitola vůbec nevadí že se to moc neposunulo byla to zábava a dost jsi mě napnula nemohu se dočkat další kapitoly :) Jak to asi dopadne ?

2 Artemis a Electra | Web | 2. května 2014 v 20:23 | Reagovat

Néééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééé. To nám nemôžeš urobiť veď Thor je taký tupec a vlastne je tam Loki?

3 Iko | E-mail | Web | 3. května 2014 v 16:49 | Reagovat

Skvělá kapitola..! :D Jsem zvědavá, jak to bude dál..

4 Clarissa | Web | 4. května 2014 v 16:58 | Reagovat

Ani mi nemluv o klíšťatech! Byla jsem teď pět dní pryč a když jsem se vrátila, vytáhla jsem svojí kočce osm klíšťat! OSM! Už jsem z tý kočky hotová...

A neříkej mi, že si ho vezme! Vsadím se, že na svatbu vtrhne Thanos nebo tak něco a bude po ptákách. :D

5 Krystý | Web | 5. května 2014 v 22:04 | Reagovat

Jak to dopadne? Nemůže si ho vzít! Krása!

6 Alice Decëmbri | 7. května 2014 v 21:17 | Reagovat

Blééé, klíš´tata. No, jenže vy to máte všechny ještě dobrý. Při mém počtu domácích maylíčků z nich tahám denně těch klíštat alespon deset. Denně! Kapitola je jako vždy boží, naprosto dokonalá a super. ALLASSU ZBOŽŇUJU,  jée radost pro ni pracovat XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama