Hranice možností - 8.kapitola

10. května 2014 v 14:09 | Allassa |  2. Hranice možností
Tak jsem to nevydržela a musela sem dát tu kapitolu.
A k tomu obrázek od Alice Decëmbri. Znázorňuje hlavní postavy tohoto příběhu. Náš velmi zajímavý čtyřúhelník.
Další kapitolu budu muset napsat, to samé platí o She-wolf. Nemám to jednoduché a času málo málo málo.
A co nás dneska čeká a nemine. Dozvíme se, jak dopadne návštěva z Asgardu u Freye. Allassa se s Lokim trochu chytne a né jednou no a Loki má ve všem svoji vlastní agendu, jak zjistíme.
Hezky si počtěte, já se jdu najíst.


Po tváři mi tekly slzy. Stála jsem vedle Freyi, zatímco Thor sděloval poselství od Odina. A já tiše plakala.

"Váš otec je na cestě sem. Loki donesl Brisingamen," převzal od zmíněného dřevěnou truhličku, "který je tady. A Všeotec také souhlasí i se sňatkem mezi princeznou Freyou a princem Lokim."

A je to tady, moje idyla s Lokim netrvala věčně, jak jsem doufala. Trvání měla zoufale krátké a já Lokiho ztratila navždy.

"Děkuji, Thore. S velkým potěšením během dvou dní stáhnu vojsko z Asgardu."

"A Allassu bychom chtěli zpět."

"Obávám se, že ona předmětem vyjednávání a válčení není, synu Odinův."

"Co s ní máte v plánu?"

"Víte, nejdřív jsem svatbu mezi ní a Freyem myslela jenom jako legraci, jenomže… myslím, že to Freyovi prospěje. A ona není úplně hloupá a ošklivá, myslím, že časem si budou rozumět," Freya se otočila na mě, ale já se na ní nedívala. Vyměňovala jsem si tiché pohledy s Lokim a popotahovala u toho. Jak romantické.

"Drahá sestro, já si smrtelnici nevezmu, kolikrát ti to mám připomínat?" vložil se do rozhovoru Frey.

"Milý bratře, až si ji vezmeš, ona taky smrtelnice už nebude."

Teď jsem zpozorněla. Utřela jsem si slzy z tváře rukávem šatů a podívala se na ženu sedící vedle mě.

"Jak to myslíš?"

Nikdy jsem si nechtěla připustit, že vedle Lokiho budu postupně stárnout. On bude pořád mladý a krásný a já starší a starší a opotřebovanější. Nikdy jsme na tohle téma ani nenaráželi, protože by nás to oba rozesmutnilo. A teď slyším, že se tomu dá zabránit? Proč mi o tom Loki neřekl?

"Jednoduše z tebe uděláme jednu z nás. Propůjčíme ti náš dlouhý věk, přece nemůžu Freyovi dát za manželku někoho, kdo po pár desítkách let zemře."

"Mně by to vyhovovalo, jsem trpělivý. A tento trest bych přežil."

"Taky tě samou láskou sním," přetočila jsem očima.

"Vy jí chcete dát jablko?" poprvé promluvil Loki.

"Ty o tom něco víš a nezmínil ses?" nevěřícně jsem na něho koukala.

"Nechtěl jsem ti dávat plané naděje. Jablka nesmrtelnosti se jenom tak smrtelníkům nedávají. Uběhlo mnoho let od toho, co je někdo z tvé rasy okusil."

"Takže namísto toho by sis počkal, až umřu a našel za mě náhradu, že?" začala jsem být ze zoufalství pěkně kousavá.

"Allasso, takhle to nikdy nebylo."

"Nerada ruším vaši debatu, která je stejně k ničemu, ale ráda bych domluvila termíny svateb. Samozřejmě se budou konat spolu," přerušila nás Freya.

"Já se žádnou svatbou nesouhlasila!"

"Ještě pořád můžeme napadnout Zemi a zničit každého, koho jsi tam znala, děvče."

"Fajn, jak chcete," mávla jsem rukou a založila si ruce na hrudi. Když se Loki nevzrušuje kvůli svatbě s Freyou, co bych se já vzrušovala ze své svatby, že. Zbytek jejich debaty jsem nevnímala. Byla jsem hluboce zamyšlená nad tím, proč mi Loki neřekl o možnosti být s ním po zbytek jeho života. Cítila jsem se zrazená a ublížená. Jak tímto, tak jeho laxním přístupem k tomu, že si má vzít Vanaheimskou princeznu. Co se mezi námi tak změnilo a kdy? Na to jsem odpověď nenašla.



"Netvař se tak tragicky," plácla mě Freya po stehně, když prošla kolem mě ve Freyově pracovně, kam jsme se zavřeli, když odešli Asgarďané.

"Na veselohru se zrovna necítím," zavrčela jsem a přitáhla si nohy k sobě. Seděla jsem v křesle a byla zosobněním neštěstí.

"Allasso, no tak. Vzpamatuj se! Za několik málo hodin se z tebe stane dlouhověká žena. Budeš žít při troše štěstí několik tisíc let! Víš, co by za to kdokoliv z tvé rasy dal?"

"Umím si to představit," zamumlala jsem, "ale taky si to umím představit po boku někoho jiného, ten dlouhý život."

"Už zase do toho taháš Lokiho? Ty jsi na něm snad závislá! Ale to se změní, uvidíš. Frey tě nakonec šťastnou učiní. Věřím tomu."

"A ty učiníš šťastného Lokiho? Tam těmito řečmi míříš?" zvedla jsem hlavu od kolen a nepřátelsky se podívala na ženu přede mnou. Rivalita se ve mně zvedala jako mořská hladina.

"Nemíním ho dělat šťastným. Svatbou splním povinnost vůči svému lidu."

"A najdeš si milence nebo budeš spokojená s Asgradským princem ve své posteli?"

"Už vidím, co ti vadí. Ty nesneseš pomyšlení na to, že by měl Loki v zájmu nějakou jinou ženu kromě tebe. Jsi majetnická."

"Ať jsem, já ho miluji!"

"I po tom všem co tady bylo řečeno?"

"Já… asi ano."

"Asi?"

"Dobře, párkrát mě namíchnul, hlavně s tou nesmrtelností a tím, že si tě bere. Loki nenávidí Odina, proč se řídí tím, co se po něm chce?"

"Loki ví, co udělat, aby se nerozzuřila další zbytečná válka. Tuhle jsme vyhráli a vyhráli bychom i tu s tvým světem. A teď mě omluv, musím jít přivítat svého otce," vzala mě za paži a postavila na zem, "ty se zatím uklidíš do svého pokoje. Musím toho ještě hodně probrat s Freyem o nastávajících svatbách."

"Na to ti skutečně nemám co odpovědět," povzdychla jsem si a následovala ji na chodbu, kde se mě ujaly stráže a eskortovaly mě do pokoje.



Večeři jsem snědla sama u stolu v pokoji. Frey a jeho sestra, tyranka Freya, jak jsem jí začala přezdívat, byli zaměstnáni otcem, kterého jim Asové vrátili. Mně mezitím mozkové závity šrotovali na dvě stě procent. Skutečně se mám stát jednou z Vanů? Jak to, že Loki poslouchá Odinovy příkazy? Proč Asgard přistoupil na požadavky Vanaheimu? A na co mě Frey zajal, když se mnou obchodovat nechtěl?

Odsunula jsem talíř a položila se hlavou na stůl. Co jsem v životě udělala tak strašného, že jsem dopadla takhle?

Někdo zaklepal. Pomalu jsem si zpátky sedla.

"Dále."

Dveře se otevřely a v nich stanul v černých kalhotách a temně zelené haleně Loki. Rychle za sebou zavřel, ale to už jsem byla u něj.

"U všech bohů, jak ses sem dostal?" skočila jsem mu kolem krku a cítila, jak si mě přitiskl na svoje tělo.

"Pokoušel jsem se tě několikrát kontaktovat, ale něco mi tě blokuje. Musel jsem tě vidět, Allasso."

"To bude ta stužka kolem krku, blokuje magii. Jak ses dostal zpátky do paláce a jak víš, kde jsem?"

"Bylo to jednoduché, neboj. A našel bych tě kdekoliv, má lásko," políbil mě a já se do toho polibku vložila, jako by měl být poslední.

"Loki," položila jsem si hlavu na jeho hruď a poslouchala tlukot srdce, "já si nechci vzít Freye. A nesnáším myšlenku na to, že ty by sis měl vzít jeho mrchu sestru."

"Orodoval jsem za tebe u Všeotce. Skutečně. Matka mi pomáhala, ale Odin… nejsi součást jeho světa. Jde mu především o jeho lid," hladil mě ve vlasech, "a pokud si vezmu Freyu, tak mi bude vše prominuto."

Já tušila, že to nebude jenom tak. Odtáhla jsem se od něj a ustoupila o několik kroků dozadu, pravou ruku sevřenou v pěst u srdce.

"Ty jsi vyměnil naše štěstí, nás dva za to, abys mohl žít s čistým štítem? Kde je tvoje nenávist vůči Asgardu? Kam se poděli ta plamenná slova, ta proklínání Odina? Loki, proč mám pocit, jako kdybych tě neznala?"

"Ta tam pořád je. Ale dospěl jsem, Allasso. Nikdy nebudu králem Asgardu. Ani Midgard mi nebude patřit."

"Za to Vanaheim je nové hřiště, že?" přerušila jsem ho kousavě, "Loki, ty jsi… neuvěřitelný!"
"Allasso, uvědom si, i když budeme mít oba po svém boku někoho jiného, pořád budeme v jednom paláci. Pořád vlastně budeme spolu!"

"Já se ale s Freyou o tebe dělit nechci! Nechci být až ta druhá, tvoje milenka. Já chtěla být tvoje, jenom tvoje!"

"Miláčku, jsi teď rozrušená, za několik dní to uvidíš jinak."

"Já to nechci vidět jinak, Loki! Víš co, nejlepší bude, když odejdeš. Ano, to bude nejlepší. Nemůžu uvěřit tomu, že jsi tak… tak krutý. Odejdi, Loki."

Nekřičela jsem. Zatím ne. Chvíli vypadal, že se ke mně rozběhne a ubezpečí mě, že to byl jenom nemístní žert, ale otočil se a po chvíli za ním zaklaply dveře.

"Takže ten polibek byl skutečně poslední," hodila jsem se na postel a podruhé ten den plakala. Tohle skončí velmi, velmi špatně.
 


Komentáře

1 Iko | E-mail | Web | 10. května 2014 v 15:37 | Reagovat

Páni..nemám slov- je mi hrozně líto Allassy a jsem naštvaná na Lokiho.. :( :D Prostě úžasná kapitola, která má všechno.. :D Moc se těším na další kapitolu.. :)

2 Chane | Web | 10. května 2014 v 16:49 | Reagovat

Zoufale potřebuji další kapitolu je to tak krásně smutné ach lituji Allassu tak moc mi trhá srdce jak je smutná doufám že bude bude mít happyend :)

3 Clarissa | Web | 10. května 2014 v 16:53 | Reagovat

Pravdou je, že zamilované ženské nikdy nedokážou pochopit nějaký vyšší smysl. Proto doufám, že se nikdy nezamiluju.

P.S. Ten obrázek je nádherný! Jenom dvojčata mi přijdou trochu mladší. V Marvel univerzu by měli být o generaci starší, než Loki. Ale to je jenom moje rýpání. :)

4 poviedky-vseho-druhu | Web | 11. května 2014 v 7:49 | Reagovat

To bola skvele napísaná kapitola ale jednosucho si nemôžemnpomôcť, hrozná! :-D  Hecháp ma zle, ale ako si im to mohla urobyť a nám! Jednoducho ááácjgbdgyfhejdj....

5 Krystý | Web | 11. května 2014 v 19:15 | Reagovat

Rychle potřebuju další kapitolu. Lituju Allassy a nejradši bych přetrhla Lokiho jako hada...

6 Kitikara | Web | 17. května 2014 v 1:00 | Reagovat

:-) Dala jsem si komplet čtení Zákona silnějšího a chci tě opravdu s chutí pochválil za udržení úrovně a pěkný čtenářský zážitek. A to beru, že jsem na tuhle sérii dívala nejdřív dost nedůvěřivě, ale v současné době patříš mezi moji oblíbenou čtyřku autorek fanfikcí s Lokim. Některé scény jsem si četla několikrát, protože to bylo prostě pohlazení pro city. A co jsem zatím omrkla tu druhou sérii, si to trochu šetřím, inspirace zdráně pokračuje. (a možná píšu těch komentů víc, ale chci, abysis té pochvaly fakt všimla a možná tě to i potěšilo. Kvalita komentáře odpovídá množství čaje [velké], večer viděnému druhému dílu Capitana Americi [potěšil a líbil se] a celkové náladě nadšení z oblíbeného božstva).

7 Allassa | 18. května 2014 v 17:12 | Reagovat

Děkuji za komentáře, skutečně všem a Kitikaře hlavně. Snažím se, aby povídky měli nějakou úroveň a vůbec to není lehké. Ale zase, co mě přijde zřejmě jako úplný žvást a nezajímavost, to se líbí ostatním. Jsem ráda za vaši podporu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama