Hranice možností - 9.kapitola

23. května 2014 v 21:36 | Allassa |  2. Hranice možností
Dobrý večer,
omlouvám se, dříve to nešlo, ani ne před hodinou jsem přišla domů.
Kapitolu se mi povedlo během týdne dopsat a tak je tady.
Jsou v ní přeměna a přípravy na svatbu. Allassa začíná být kousavá a nevrlá. Asi odráží moje pocity poseldních dní.
Dneska jsem byla v Brně na školení s kolegy z práce a dobrý. Čekají mě ještě dvě školení, jedno v Koutech nad Desnou, do kterých skutečně nevím jak se dostanu a druhé ani nevím kde někdy v létě.
Jo a vracím se zpátky do té autoškoly, v pondělí mám první kondiční jízdy. Budu ráda, pokud se zastavím u čísla deset. Ale znám se a těch jízd bude potřeba více...
Hezký víkend vám všem, já mám od neděle odpolední... a musím dopsat desátou kapitolu... a ještě pořád nemám zápletku....


Po několika hodinách neklidného spánku si pro mě přišly stráže. Zavedli mě do místnosti, kterému vévodil kamenný stůl s prostěradlem a podivným ovládacím zařízením za ním.
Přítomný byl jak Frey tak Freya a Thor s Lokim. Tomu jsem nevěnovala ani jeden pohled, trucovala jsem. Thor na mě pozvedl obočí, ale já mávla rukou, ať to nechá být.
"Mě chcete obětovat?" pohladila jsem hladkou stranu stolu.
"Tam přečkáš přeměnu," odpověděla mi Freya, zatímco od jednoho ze sloužících převzala zlatou mísu přikrytou látkou.
"Bude to bolet?"
"Neměla bys to cítit. Pojď sem, ať ti sundám tu pásku z krku."
"Pak bych ji chtěla vrátit."
"To je překvapení, čekala bych, že budeš ráda, že ti ji sundám."
"Některé věci se změnili a já bych nerada aby se mi někdo hrabal v hlavě," lupla jsem pohledem po Lokim a Freye asi docvaklo, že něco je mezi námi v nepořádku. Nekomentovala to, jenom se usmívala.
"Připravená?"
"Já? Nikdy na nic,"protočila jsem očima a vyhoupla se do sedu na kamennou desku stolu.
Freya mi sundala pásku a odkryla jablka v míse. Byla žlutá, až zlatavá a velká jako pěst.
"Teď sníš dvě a večer také. Pak budeš jedna z nás."
"Zmiňovala jsem se, že jsem s tím vlastně ještě ani nesouhlasila?"
"Doma si říkala, že pracuješ na své nesmrtelnosti a teď, když máš možnost, chceš couvnout?" to byl Loki. Mlčela jsem, neměla jsem mu to jak vrátit.
"Musí tady u toho být všichni? Připadám si jak v zoo," postěžovala jsem si.
"Je lepší mít svědky z obou světů," Freya mi podala první jablko. S nedůvěřivým pohledem jsem si ho vzala a zakousla se. Málem jsem se rozplynula blahem. Chutnalo sladce, po medu a ještě mělo nějakou chuť, kterou jsem nedokázala identifikovat, ale bylo to něco, co bych mohla jíst pořád. Tak moc mi chutnalo, že ani nevím jak, obě jablka byly ve mně jedna dvě.
"Chce se mi spát," zívla jsem si a položila se na desku celá.
"To je v pořádku, proměna začíná. Necháme tě a pak znovu přijdeme," Freya počkala, až odejde Thor s Lokim a Freyem. Pak předala misku s jablky sluhovi a ke mně přišla žena, která mi zvláštními kameny začala monitorovat tělo. Co bylo pak nevím, protože jsem usnula.


Vznášela jsem se v temnotě a necítila nic. Čas zde neplynul, vše trvalo snad věčnost. Plula jsem tmou a hledala něco, čeho bych se mohla zachytit, podle čeho se orientovat. Nenašla jsem nic.


Vzbudila jsem se na to, že je mi zima. Otevřela jsem oči a zadívala se na strop. Toto není můj pokoj. Vzpomněla jsem si, co se stalo a zprudka se posadila. Hlava mi prolétla nějakou mlhovinou s neznámými znaky.
"Zavolejte její Výsost, že se už probrala," promluvila žena, která stála vedle lůžka a rukou nechala mlhovinu zmizet, "jak se cítíte?"
"To je dobrá otázka, dám vám na ní odpověď jen, co to zjistím," zatřásla jsem hlavou, "je mi jako po dobrém spánku. Nic mě nebolí, pokud jde o tohle."
"Vypadáte lépe. Mohla byste se postavit? Netočí se vám hlava?" a tak dále a tak dále. Dávala jsem ruce před sebe, do stran, dotýkala se špiček nohou… nevím, jestli to byla rozcvička nebo vyšetření.
"Allasso. Nečekala jsem, že se vzbudíš tak rychle. Uběhla jenom noc a půl dne," objevila se ve dveřích Freya a prohlédla si mě.
"Narostla mi druhá hlava?" pokrčila jsem obočí. Mají tady někde zrcadlo? Ráda bych se viděla.
"Ne, ale vypadáš… no, malá si pořád, to se nezměnilo, ale jsi lepší. V obličeji."
"Jako jak?" sáhla jsem si rukou po tvářích. A skutečně, byly hladké. I v dospělosti mě trápilo akné, ale to teď určitě zmizelo.
"Vypadáš dobře. Jablka dokážou zničit nějaké lidské neduhy. A tobě zapůsobili na správných místech."
ila jsem rameny."
A teď dost mluvení, musíš si jít vyzkoušet šaty," Freya mě vzala za ruku a tahala pryč.
"Šaty? Jaké šaty?" nechápala jsem.
"No přece svatební šaty, ty hloupá."
Moje nálada hned skočila pod bod mrazu. Samozřejmě, svatební šaty, jaké jiné bych si taky mohla zkoušet, že.


Pokud jsem čekala klasickou bílou, tak jsem se přepočítala. Na stolech v jedné z Freyiných komnat bylo plno barevných šatů a já si dokonce mohla vybrat. Dobře, kecám. Freya a služky vybraly za mě, protože musím ladit k Freyovi. Takže jsem skončila se světle modrými šaty po kotníky s jemně nabíranou sukní a stříbrnou šerpou s jejich rodovým znakem. Ještě je na mně trochu upravili, protože mi byli dlouhé a v pase zase volné. Skutečně, jablka mi dokonce odbourali moje špeky na bocích a břiše. Myslím, že už v životě nebudu muset držet dietu.


Seděla jsem v jídelně naproti Thorovi a nimrala se v salátu. Nesnáším tyhle společné večeře, mám pocit, jako bych tam ani nepatřila. A vůbec neumím používat tolik příborů!
"Vypadáš dobře," promluvil na mě blonďák.
"Děkuji," ani jsem nezvedla oči od talíře.
"Allasso, víš, skutečně jsem doufal, že tě jednou budu moct nazývat sestrou."
"Jo, to by tvůj bratr nesměl být zaslepený touhou po moci, schopný obětovat vše pro své blaho a tak dále a tak dále," otočila jsem se na Lokiho sedícího vedle Thora, "a ty ani necekni, tohle je rozhovor mezi mnou a tvým bráchou."
"Však já taky nic neříkám."
"Je skutečně zábavné vás pozorovat," obkroužila zápěstím skleničku s vínem Freya.
"Hlavně, že se bavíš," odpověděla jsem a podívala se na hnědovlasého muže v čele stolu. Mlčel, jedl, ale věděla jsem, že bedlivě sleduje každé naše slovo. Byl to otec dvojčat, právoplatný král Vanaheimu, Njörd. Byli jsme si navzájem představeni, ale tím to haslo. Ne, že bych měla o to nějaký větší zájem. Vlastně, neměla jsem zájem o nic. Jedla jsem, spala jsem a fungovala jako stroj. Tak nějak jsem ztratila zájem o vše kolem sebe. Ano, stala jsem se něčím víc, než je obyčejný člověk, ale… já chtěla být obyčejná. Chtěla jsem zpět svůj starý život. A v neposlední řade… život před tím, než mi do něj vstoupil Loki.
Hovor utichl a já se rozhlédla. Všichni hleděli na mě s očekáváním.
"Omlouvám se, zamyslela jsem se. Děje se něco?"
"Zrovna jsme se domlouvali, že obřady budou uskutečněny na Asgardu, pokud to nevadí. Byla tady otázka, jestli chceš někoho ze Země mít u sebe. Rodina ale nepřipadá v úvahu, děvče," zopakoval Njörd.
"Kdo na Asgardu zůstal z Avengerů, Thore?"
"Stark a Kapitán. Zatímco jsi tady, běžela rokování mezi Vanaheimem a zemí a oni dva byli zástupci. Ve jménu Furyho a rady, samozřejmě."
"Myslím, že ti dva mi budou stačit, když je rodina off limit. Stejně nevím, jak bych se jim dokázala podívat do očí. Když mě omluvíte, dojedla jsem," nepočkala jsem, až mě propustí, ale odsunula se od stolu a vstala.
"Ještě jsme neskončili s přípravami," zaprotestovala Freya.
"Stejně do nich nemám co mluvit, zvládnete to beze mě," odpověděla jsem a odešla. Bylo to těžší, než jsem čekala. Ve dveřích jsem se minula s Freyem, který přicházel. Zavadili jsme o sebe pohledy, ale já kolem něho jenom prošla. Čím míň ho do svatby uvidím, tím lépe.
 


Komentáře

1 Iko | E-mail | Web | 24. května 2014 v 15:56 | Reagovat

Jsem vážně zvědavá, jak to bude pokračovat- zvlášť ten Loki mně štve.. :-D  :D Jo a mohla bych si tě prosím přidat do oblíbených..? :-) Divím se, že mně to napadlo až teď.. :D

2 Allassa | 24. května 2014 v 21:07 | Reagovat

Iko, budu ráda. :)

3 Armetis | Web | 24. května 2014 v 22:02 | Reagovat

zaujímavá kapitola teraz som sa tak trocha stratila ona chce stale lokiho?? A on ju ze?? TAk preco proste s nou neujde na kraj sveta alebo na kraj vesmíru?? A Frej a Freja sa mi vobec nepacia a zaujimave by bolo keby nedodržali slub a zautocili by bud na asgard alebo na midgard no a uz mas zapletku alebo jej moze pomoct stark a kapitan dako utiect. BOze ja sa tu ale vykecavam no tak uz nic a tesim sa na ďalšiu kapitolu:-)

4 Chane | Web | 25. května 2014 v 20:06 | Reagovat

Kapitola byla okonalá krásný popis i příběh ale Allassa mi příjde stále a stále odtažitější a bez citů. Moc se těším na další kapitolu :)

5 Veri | 28. května 2014 v 20:39 | Reagovat

Moc pěkná kapitola. Tak trochu mi chybějí souvislosti, protože jsem to čtení nějak flákala. Ale doženu to :-D
Jsem zvědavá jak to bude dál...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama