Královské povinnosti - 8.kapitola

31. října 2014 v 15:33 | Allassa |  2.25 Královské povinnosti
Happy Halloweeen všem!
I když, upřednostňuji název Samhain, ale jde o jedno a to samé. Noc, kdy se dělící čára mezi světy zúží natolik, aby prolnuli. Zbožňuji tuto noc!
Nechtějte vědět, jaký porod byl stvořit tuto kapitolu. Ta další bude ještě horší, protože si budu muset znovu pustit Henryho IV., abych mohla dál pokračovat. Moje paměť totiž není to, co bývala kdysi.
Ale, mám pro vás novinku. Začala jsem psát, v koprodukci s mojí kámoškou Massí, novou povídku. A teď ta horší zpráva. Ne, netýká se Toma ani Lokiho ani Marvelu, ale anime Vampire Knight. Mangu jsem líná číst a anime je anime. Tak pokud by byl zájem, můžu začít uveřejňovat. Třeba ji jednou dokončím.
Takže hezký Samhain přeji a za týden (snad) naschle!


"Jsi nějaká neklidná v poslední době, Allasso," posadil se naproti mně Poins.
"Špatně spím," přiznala jsem se a položila si hlavu na ruce na stole, "a Falstaff s jeho debilnín dvorním a povýšeným chováním mi vůbec na náladě nepřidá. Dokonce i Hal je raději na hradě, než tady."
"Není to ale přesně to, k čemu jsi ho celou tu dobu vedla? Aby byl zodpovědnější a více se staral o královské záležitosti?"
"Uznávám, máš pravdu. Ale to nemění nic na tom, že mi tady chybí," povzdychla jsem si.
"Je dobré slyšet, že máš o mě pořád zájem, Ally," sedl si vedle mě zájem mých tužeb a položil mi ruku kolem ramen. Napřímila jsem se a posměšně pozvedla koutek.
"Mysli si cokoliv, co ti pomůže v noci dobře spát, Hale."
"Víš, tohle bych měl říkat já tobě," natočil mi tvář k němu, "vypadáš unaveněji než obvykle."
Povzdychla jsem si. Těm dvěma skutečně nic neujde. Posledních pár dní jsem skoro vůbec nespala, trápili mě sny o Lokim, kterým jsem nerozuměla. Na jednu stranu mě miloval, na druhou to vždy skončilo mojí smrtí. Bála jsem se usnout, ale spánek mě vždy sám dohnal ve chvíli, kdy jsem to nejméně čekala.
Vymanila jsem se od Hala a postavila se.
"Musím jít pracovat. Donesu vám další pití?" posbírala jsem prázdné hrnky na stole.
"Buď tak hodná," přikývl Poins a já je nechala samotné u stolu.

Zrovna jsem si převlékala šaty, když se dveře do pokoje zprudka otevřeli a v nich stanul Hal.
"Jak jsi mi to mohla udělat!"
"Hale?" rychle jsem si stáhla sukni na nohy a otočila se k němu, "co jsem provedla tentokrát?"
"Mluvil jsem s otcem a vím úplně všechno!" práskl dveřmi a otočil se na mě.
"Co všechno?" nechápala jsem a opřela se o stůl za sebou.
"Takže je to pravda!"
"Na to ti přitakat nemůžu, když nevím, o čem mluvíš. A přestaň křičet, prosím tě," promnula jsem si čelo a cítila, jak mě začíná bolet hlava.
"Nemá cenu zapírat, otec mi řekl vše. A já ti věřil! Skutečně jsem si myslel, že jsem našel spřízněnou duši, někoho, na koho se můžu se vším obrátit a kdo mě nebude odsuzovat za to, jak se chovám a kdo jsem. Viditelně jsem se přepočítal, jsi stejná, jako ostatní!"
"Fajn, mám toho akorát tak dost," spráskla jsem rukama před sebou, "nevím, co ti král řekl, ale nevidím sebemenší důvod, abys tady na mě křičel a osočoval mě. Takhle se princ k ženě nechová."
"A o to tady jde, už se mě zase snažíš změnit, přesně tak, jak ti to nakázali!"
"Nakázali?"
"Nemá cenu to dál hrát, vím, že tě najal můj otec, abys mě změnila k obrazu jeho."
Čekala jsem všechno, ale tohle ne. Pusa mi spadla asi až na zem, oči se rozšířili a já na něj zůstala hledět jak ryba na suchu.
"Cože?"
"A já skutečně doufal, že se o mě zajímáš jenom kvůli tomu, kdo jsem! Namísto toho ses spřáhla s mým otcem a celým dvorem. Doufám, že to aspoň za to stálo! Tyhle šaty, ty máš taky od nich, že jo? Kde jinde by někdo jako ty na ně přišel," udělal tři kroky ke mně a chytil mě za rukáv a smýkl se mnou ke stěně. Vydechla jsem při nárazu a než jsem se stihla ohradit, byl u mě a jeho ruce byli opřené vedle mé hlavy.
"Jsi stejná, jako ostatní, Allasso! Jde ti jenom o hmotné statky a nic jiného! Co všechno ti můj otec slíbil za to, že budeš se mnou na každém mém kroku? Co všechno jsi mu na mě donesla? Nejsi nic jiného, než další prodejná děvka!"
Tak. To byla poslední kapka. Pohár mé trpělivosti právě přetekl. Zvedla jsem ruce a odpažila od sebe, tím pádem se přestal opírat o stěnu. Zároveň jsem se napřáhla a vrazila mu silnou facku. Ustoupil ode mě a chytil se za tvář.
"Ty jsi úplný idiot, Hale, úplný idiot!" zatnula jsem ruce v pěst a sklonila hlavu, "To, že jsem se setkala s tvým otcem, je pravda. I to, že tyto šaty jsou od něj. Ale abys věděl, poprvé jsme se setkali, až jsem tě už potkala! A nikdy, podotýkám nikdy, bych tě kvůli němu špehovala nebo naváděla k jinému životu jenom kvůli tomu, že mi to někdo přikáže!"
"Takže to nepopíráš."
"Není co popírat, Hale. Ano, s králem jsme měli domluvu, ale není to tak, jak si myslíš. Nemá cenu se před tebou obhajovat, ne, když sis to všechno vyložil takhle."
"Tak jak si to mám vyložit?" Zvedla jsem pohled ze země na něho.
"Nijak. Odejdi, my dva už jsme spolu skončili," ukázala jsem směrem ke dveřím.
"Allasso, já…"
"Ne! Už nechci slyšet žádné další urážky a nadávání!" vykřikla jsem frustrovaně pro změnu já, "Já věděla, že zůstat tady déle byla chyba, že jsem měla hned odejít. Namísto toho jsem se na tebe víc namotala a to jsem neměla dělat."
"Ally…"
"Ne, vypadni Hale, zmiz, nechci tě vidět. Běž si za Poinsem a žij si svůj povrchní život, v tom mém už nemáš co dělat. Tak vypadni, sakra."
Neřekl nic, jenom se na mě díval a nakonec skutečně odešel. Zabouchla jsem za ním dveře a sesula se po nich do kleku na zemi. Položila jsem si hlavu mezi kolena a nechala spadat slzy bolesti na zem.
"Slíbila jsem králi, že tě budu chránit, ty hloupý osle," vzlykla jsem, "nedělala jsem to kvůli sobě, ale kvůli tobě."
Proč já se vždycky zaláskuju do někoho, kdo mi není souzněn a nerozumí mi?

Uběhlo několik dní a já pořád zůstávala v minulosti. Hal se mi ze začátku vyhýbal a to samé dělal Poins. Musel se mu svěřit s tím, že jsem pracovala pro jeho otce. Asi po čtyřech dnech se vrátil zpátky do hospody a dožadoval se pití. Podala jsem dva poháry Francisovi s tím, aby mu je zanesl on, že já ho nechci ani vidět. Hal se té noci mi snažil přihovořit, možná se omluvit. Odbyla jsem ho. Stejně tak na druhý den Poinse, který se za něj přimlouval. Zatvrdila jsem vůči němu své srdce, ale stejně ho z dálky pozorovala a hlídala ho. Zbytečně vyvolával potyčky, nezřízeně pil a laškoval s děvkami. To poslední mě docela dost zraňovalo. Zřejmě si řekl, že mi udělá ze života peklo. A dařilo se mu to, zatímco já ho pozorovala z povzdálí. Svůj slib králi, že na něj dohlédnu, jsem mínila dodržet, proto jsem mu pití ředila vodou, rozháněla bitkáře a během některých našich hádek ho posílala zpátky do hradu. Bolelo mě to, vidět ho takhle. Měla jsem pocit, že veškerá moje snaha vyjde v niveč. Až se jednou v noci rozrazili dveře do hostince a dovnitř vběhl jeden kluk pracující na hradě.
"Co se stalo, že tak letíš, chlapče?"
"Král je mrtev!"
Z rukou mi vypadlo vědro s vodou. Henry IV. je mrtev. Z Hala bude král. Můj slib skončil a s tím i můj pobyt tady.
"Myslím, že je na čase se vrátit domů."
 


Komentáře

1 Catie | Web | 31. října 2014 v 16:37 | Reagovat

Nie, nie prosím, nie, domov nie....... Toto sa mi riadne páčilo a nechcela bych aby to skončilo, a ostatné holky isto tiež nie :D Super, že si to napísala, už som ani nedúfala, keď som sem dnes išla na kontrolu :)

2 Lucík | 31. října 2014 v 22:42 | Reagovat

Hal je vul :D jako kazdej chlap je to sebestredny pako...
Ale ona jeste nesmi zpatky :D to nam neudelas :D ze ne...

3 The Escapist | Web | 3. listopadu 2014 v 11:07 | Reagovat

AW! Tady se to zase rozjelo dál a já to jen stěží doháním! Omlouvám se, že jsem se dlouho neozvala, ale jsem zpět a plně aktivní :-) Jdu to honem vše dočíst :-)

4 Sweetie | Web | 4. listopadu 2014 v 19:07 | Reagovat

Super. Moc se těším na pokračování. Musím se dokopat k vlastnímu. :D

5 ezzie | 13. listopadu 2014 v 11:23 | Reagovat

Je to S.K.V.Ě.L.E!! Kdy bude další díl??
Prosím ať už brzy ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama