Between beasts and monsters - prolog

29. listopadu 2014 v 14:29 | Allassa |  Between beasts and monsters
New povídka za světa Vampire Diaries a The Originals.
Aneb co se stane, když se z našeho světa přenese jedna povídkářka a její sestřenice do jiného, kde se ocitnou se svými oblíbenými postavami z výše jmenovaných seriálů? Will love bloom or will be there a river of blood?
A překvapení, ani jedna z nich není tak úplně člověk!
Nový příběh Alexandry a tří původních bratří.


Jmenuji se Petra Alexandra, je mi něco přes dvacet let a byla jsem unesena do jiného světa společně se svou sestřenicí Lucií. Zní to jako začátek jednoho z mých příběhů, které píšu pod pseudonymem Allassa. Jenomže jak se ukázalo, tady ten se skutečně odehrává. A já v něm hraji hlavní roli.

Nevím, jak jsem se ocitla v bíle vymalovaném pokoji na velké posteli s fialovým povlečením a nebesy nad hlavou. Když jsem položila nohy na huňatý koberec, který pokrýval zem, věděla jsem, že nejsem doma. Vyšla jsem ze dveří a rozhlédla se. Stála jsem v chodbě, kterou lemovalo několik dalších dveří, ale ani jedny nepovolili, když jsem vzala za kliku. U každých z nich byla cedulka s nápisem, zřejmě jmény, jenomže jsem jim nerozuměla. Byly napsány ve vikinských runách. Vrátila jsem se zpátky na konec chodby ke svým dveřím. Tabulka vedle nich hlásala Alexandra v abecedě, které jsem rozuměla.
Vydala jsem se chodbou pryč, až jsem stanula u schodiště, které přecházelo z galerie, kam chodba vyústila.
"To si ze mě děláte prdel," promluvila jsem a seskákala schody. Na zemi pod nimi totiž ležela dvě mužská těla. Obrátila jsem je na záda a překvapením vydechla.
"Co tady sakra dělá Damon Salvatore a Tyler Lockwood z Upířích deníků?" zamumlala jsem a opřela se o zábradlí za sebou.
"Chobote?" zvedla jsem pohled při zvuku nového hlasu a otočila se. Na galerii nade mnou stála rusovlasá dívka a shlížela dolů.
"Díky bohům Luci, už jsem si myslela, že jsem tady sama," vydechla jsem si, "ptát se tě, kde se tady bereš, asi nemá smysl, co?"
"Víš, kde jsme? Pamatuješ si něco?" dívka sešla po schodech dolů a až pak si všimla dvou těl na zemi, "To jsou…"
"Jo, jsou. A ne, nevím, kde jsme, a ani nemám sebemenší tušení, jak jsme se tady ocitli."
"Přisahala bych, že jsem tento dům už někde viděla."
"Jo, taky mi přijde povědomí. Co uděláme s těma dvěma?" ukázala jsem prstem na muže na zemi.
"Počkáme, až se vzbudí?"
"Dobrý nápad, to mě skutečně nenapadlo," odvětila jsem ironicky, "já spíš čekala, jestli je někam neuložíme."
"Zjistila jsi vůbec, jestli žijí?"
"Hm, ne," poškrábala jsem se ve vlasech, "ale jak na upírovi poznáš, zda žije? A taky je tady otázka, je Tyler hybrid nebo jenom vlkodlak?"
"Takže si myslíš, že jsme ve světě Upířích deníků."
"Nenapadá mě žádné jiné vysvětlení, ne, když mi u nohou leží dva charaktery z nich."
Přikývla a sedla si na schody.
"Tak počkáme. Třeba si oni budou něco pamatovat."
"Dobře," opřela jsem se zpátky o zábradlí a založila ruce na hrudi. Nezbývalo nám nic jiného, než čekat a doufat, že nás ti dva nezabijí, až se probudí do cizího prostředí.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama