Nouzové řešení - 10.kapitola

8. června 2018 v 13:17 | Allassa |  3. Nouzové řešení
Ahój, dneska taková malá jubilejní desátá kapitola. Zatím jich mám napsáno skoro celých 13 a zdaleka si myslím, že se neblížím ke konci a možná nejsem ani v půlce.
Dneska je tu kapitolka trošku dřív, musím na scuka se spolužkem ze střední do města, dlouho jsme se neviděli a dle okolí je jen dobře, že jdu ven mezi lidi. Asi mě znají.
Nicméně se za poslední týden asi nic zajímavého nestalo. Konečně jsem se podívala na film Síly temna (The Covenant) z roku 2006 kde jednu z hlavních rolí hraje Sebastian Stan (Winter Soldier) a musím říct, nebylo to úplně špatné, ale Sebík tam vypadá ani ne jak chlap ani ne jak kluk, ale zahrál to hezky. Což mi připomíná, že bych měla znovu rozkoukat Once upon a Time, ještě mám nějaké 3 epizody, kde se vyskytuje jako Jefferson aka Mad Hatter, tam se mi taky moc líbí.
Jo a chtěla bych zítra konečně zkouknout Purpurové vrchy (Crimson Peaks) s Tomem Hiddlestonem (Loki), ale k tomu se odhodlávám, co ten film vyšel. Tak uvidíme.
Užijte si novou kapitolku, mě se docela líbí a je tam zase nový zvrat v ději.

Sebastian Stan a Tom Hiddleston

Byl to skutečně Loki, můj Loki, který prostě nedovedl strávit, že bych ho měla opustit a být s Freyem dobrovolně a možná z lásky, a proto mi do mozku, do mé mysli, vložil kouzlo, které mělo zabránit tomu, abych se znovu zamilovala nebo projevila zájem o někoho jiného. Jenomže z prvního roku našeho soužití zřejmě zapomněl, že moje mysl je tak trochu jiná než ostatní, jinak bych ho nikdy nebyla schopna zachránit před Thanosem. Který vlastně také není mrtvý, jak jsem se dozvěděla. Skutečně jsem si myslela, že jsme mu s Lokim zavařili mozek a on umřel? U všech Bohů, jak já byla pitomá, vždyť Thanos je Šílený titán a já pouhá smrtelnice. No, teď už vlastně ani tak ne, ale tehdy jsem jí byla.
Po několika hodinách strávených na již permanentně mi přiděleném lůžku na ošetřovně jsme nebyli o moc chytřejší a nikdo ke mně Lokiho nechtěl pustit. Já ho teda u sebe chtěla, aby okamžitě to kouzlo sundal, a to jako hned. Soldat se vrátil zpátky do Buckyho, který okupoval vedlejší postel, kde předtím ležel Spiderman a společnost mi tu ještě dělal Pietro. Mám pocit, že sem Tony a Steve postavili na stráž lidi, kterým aspoň trošku na mě záleželo, v případě Pietra se mě snažili sbalit. Ohledně Buckyho, no, kdyby se mělo něco stát, všichni věříme, že se objeví Soldat. O kterém Bucky nechce mluvit. Vlastně nemluví vůbec, a to mě irituje. Doslovně mě to první dvě hodiny přivádělo k šílenství a pak jsem rezignovala a bavila se potichu s Pietrem.
"Hele, myslím, že tady plýtváš talentem, běž za doktorkou Cho, zamrkej na ní kukadly, jak jsi to udělal před chvíli na mě, pozvi ji na večeři, ale ještě před tím zařiď, aby mě propustila alespoň do mého pokoje," naváděla jsem ho k cestě, jak mě odsud dostat.
"Ono by stačilo tě zvednout a zdrhnout, víš," zasmál se samolibě, "stejně mě tady nikdo nedokáže chytit."
"A co ten náramek na noze?"
"Pokud se budu držet v budovách, nejhůř u stáje, tak nic neudělá. Kilometr, pamatuješ?" ušklíbl se na mě.
"Stáj?"
"S tvým koněm samozřejmě," vzdychl si při mém nechápavém pohledu, "s tím co ti Stark koupil od policie."
"Jo ahá… jsem netušila, že je tady. Tak mi dej něco na bolení hlavy a mile ráda se půjdu podívat na svého koně." Bucky si odkašlal a my se na něj otočili.
"Nemůžeš jenom tak odejít."
"Že ne?" vrátila jsem mu jeho moralistický pohled úšklebkem, "Tak sleduj." Kývla jsem na Pietra pak už jen cítila vzduch kolem sebe, jak nás unášel z ošetřovny pryč.


Kůň byl zřejmě rád, že se na něj přišel podívat někdo jiný než ošetřovatel. Měl vše, co měl mít, bylo o něj dobře postaráno a na dveřích do jeho boxu byl nápis Snowflake. Sněhová vločka. Vzhledem k jeho šedě prokvetlému zbarvení to bylo velice trefné jméno. Vyvedla jsem ho ven a našla odpovídající sedlo a uzdu. Musím Tonymu říct, že mi má koupit chapsy nebo si já budu muset sehnat jezdecké oblečení. To své jsem nechala na Vanaheimu, nečekala jsem, že bych tady jezdila na koni. Dali jsme si pár závodů s Pietrem, který to vždy vyhrál a pokaždé mě varoval, do jaké vzdálenosti můžu jít, aniž by mě náramek paralyzoval. Ježdění pro mě bylo osvěžující. Hlava mě přestala bolet po půl hodině v sedle a vítr ve vlasech taky dělal svoje. Byla jsem skoro volná a užívala jsem si to. Dokud nás po nějakém čase nekontaktoval jeden z agentů s tím, že se máme vrátit do hlavní budovy, protože se něco sem řítí. Kývla jsem na Pietra, aby šel napřed a předala koně stájníkovi, který se tam objevil s tím, že se projdu po pozemku, jelikož stáje byli asi tři sta metrů od ostatních budov. Tehdy jsem netušila, jak to dopadne, jinak bych se nechala odnést Pietrem.

Vešla jsem do budovy, které spodek tvořila prosklená jakoby rotunda a dostala od agenta, který tam zrovna procházel sluchátko do ucha.
"Tak jo, co se děje?" zapnula jsem ho, "Pokud po mě vyhlašujete pátrání, právě jsem se vrátila ze stájí."
"Allasso, kde přesně jsi?" to byl Tony a zněl jako by byl v obleku Iron Mana.
"V takové té kulaté budově s hodně sklem, ta první od stájí, proč?" teď jsem zaslechla střelbu, "Tony? Tony, kde jsi?"
"Na vrátnici. Štíty kolem celého pozemku jsou dole," hlásil mi, zatímco jsem slyšela zvuky jeho laserů, "jsme napadeni."
"Kým?"
"Všemi," to byl zadýchaný hlas Steva, "Friday vyhlásila lock down, takže se asi nebudeš mít kde ukrýt, zůstaň v budově, kde jsi… Allasso? Slyšíš mě?"
Slyšela jsem ho, ale zrovna jsem se dívala na přistávající quinjet, který nebyl Shieldu.
"Jo, no máme takový problém," začala jsem a přiblížila se ke sklu, abych lépe viděla.
"Já si všiml," odvětil mi Tony.
"Nemyslím útok. Právě se dívám na toho vašeho Rumlowa, přistál před stájemi a přivedl si několik kamarádíčků," na chvilku jsem zmlkla a přimhouřila oči, abych dobře viděla, "Tony, jak moc neprůstřelné je to sklo na rotundě?"
"Vydrží soustředěnou střelbu, proč?"
"Protože mimo kamarádů si dotáhl RPG."
"Allasso prosím tě, víš ty vůbec jak takové RPG vypadá?"
"Trubka posazená na rameni s dlouhou tyčkou a nábojem jako hlavou?"
"To sis nestihla vygooglovat ne?" Tonyho hlas byl překřičen Stevem.
"Okamžitě odtud uteč! Pietro to schytal, Sam je na cestě z města sem, někoho ti tam pošleme."
"Rozkaz!" zakřičela jsem a vyběhla v ten samý okamžik kdy Rumlow vypálil střelu do skla. Proti RPG neprůstřelné nebylo a mě zasypala sprška skla a zdiva, jak střela explodovala ve zdi.
V uších mi pískalo a vrtěla jsem hlavou, aby se mi spravilo rozmazané vidění a zakašlala jsem, abych si pročistila hrdlo od prachu.
"Princezno," padl na mě stín a hlas, který jsem prvně slyšela v uličce při prvním nájezdu, "znovu se potkáváme."
"Měli byste najít nějakou lepší metodu, jak se seznamovat, než je sestřelování budov raketami na mou osobu" zahuhlala jsem a tvářila se, že si čistím ucho, zatímco jsem zapnula sluchátko na nepřetržitý odposlech.
"Mířil jsem vedle, nemohl jsem tušit, že skočíš do rány. Čekal jsem, že půjdeš do dveří za sebou," omlouval se mi Rumlow, zatímco mě hrubě vzal za loket a postavil na nohy.
"Je tu lock down, byla jsem odkázaná na tuhle chodbu a že prý neprůstřelné sklo," strčila jsem do něj, aby mě pustil a málem spadla na zadek, tak jsem se zachytila zpátky jeho vesty. Rozesmálo ho to.
"Ally vydrž, zdržuj se co nejdéle, dostaneme se k tobě," to byl Tony.
"Někdo zase zlobí a nepoučí se, co?" sáhl mi do vlasů Brock a k mé nelibosti vytáhl zařízení z mého ucha a usmál se, zatímco ho zvedl před sebe.
"Všechny jednotky se soustředí na Avengers. Zkuste sestřelit toho androida a Iron Mana. Rollinsi," otočil se na chlápka s ulízanými vlasy vedle sebe, "odveď ji do stíhačky. Já si jdu pro Barnese. Ty slyshish´, Soldat? Ya poydu za toboy." A rozdrtil zařízení mezi prsty jako by to byl otravný hmyz a usmál se na mě. Mě do smíchu nebylo, právě jsem se snažila vrazit loket muži do Adamova jablka na krku.
"Ale no tak princezno, přece nechceš abychom ti ublížili," následoval povzdych, když jsem Rollinsovi šlápla na nohu a dalšího agenta kousla, "ne, že bych neměl rád, když se perou, ale teď se to nehodí."
A dostala jsem takovou facku, že mi hlava letěla na rameno, zatímco mě zezadu druhý trefil do krku a já se napůl sesula do náruče nepřítele skoro v bezvědomí.
"Uvidíme se za chvíli," přejel mi pohledem po tváři Rumlow a kývl na Rollinse, který mě začal tahat směrem ke stíhačce a já byla příliš omráčená na to, abych se nějak efektivně bránila.

*POV 3. OSOBY*
"Mají Allassu, opakuji všem, je tady Rumlow se STRIKE týmem a má Allassu! Potřebuji, aby někdo okamžitě pokryl sektor 8 a zastavil je, než odletí. Iron Legion se tam nedostanou včas," řval na komunikačním kanále Tony, když slítával na zem, protože jeho repulzory dostaly přímý zásah, takže nezvládne letět.
"Rumlow si jde pro Buckyho, naposledy mi Friday hlásila, že opustil ošetřovnu a mířil na přízemí hlavní budovy," doplnil ho Steve, "nemá komlink, není někdo poblíž aby ho varoval?"
"Pietro to dostal, nemáme ani rychlíka, Vision je se mnou na vrátnici a neviděl někdo Wandu?" zajímal se Tony, zatímco pálil na několik temných elfů, kterých loď zaparkovala těsně před první budovou.
"Falcona sestřelili, než stihl doletět, War Machine se neukázal vůbec ani neodpověděl na nouzové volání. Zřejmě je to plánovaný útok na více místech. Rumlow zahlásil, že si jde pro seržanta Barnese, ten nás taky nekontaktoval, máme jít bránit jeho nebo se pokusit vysvobodit Allassu?" ptal se Vision.
"Já sakra nevím, Visione. Asi Barnese, jděte pro plechovku, Allassa se nedá přeprogramovat na rozzuřeného sovětského vraha několika slovy. Není to poprvé a možná ani naposled, co ji někdo unesl," dával rozkazy Tony a rozběhl se do budovy po vlastních.

*ALLASSA POV*
"Víte, není to poprvé, co mě někdo unesl. A tak nějak doufám, že snad ani naposled," oznámila jsem muži, který mě připoutal k sedačce ve stíhačce, "ne tak těsně, sice jsem prakticky skoro polobohyně, ale krevní oběh mi pořád zastavit můžete." Muž se na mě ušklíbl a pouta nechal tak. Hlavu jsem měla trochu jasnější, ale bylo mi tak nějak šoufl.
"Jinak, nevím, jak moc jste si mě prohlíželi, ale na noze mám hlídacího psa, dostanu se kilometr od poslední budovy a…" tady jsem se zamyslela, "a vlastně nevím, co se stane, ale Tony mi slíbil, že mi to neodpálí nohu."
Muž jménem Rollins se sklonil a z kapsy na vestě vytáhl mini let lampu a já měla po půl minutě po problému. To, že mě tím mohli sledovat, mě napadlo až později, a tak jsem hlavou třískla do opěrky za sebou.
"Blbá, blbá, blbá…"
"Startujte, máme vše, co jsme chtěli," přes zadní prostor k nám přišel Rumlow s třemi agenty, kteří táhli Buckyho a překvapivě Pietra v bezvědomí a zastavil se u mě, "a ještě k tomu něco navíc jako bonus." Nasucho jsem polkla a odporoučela se, když další rána přistála na mém spánku.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama